„Jednoduše rozkoš … sladké, ujeté texty pod nimiž se zjevují samply bublajících tekutin, opilých varhan a láskyplně svírané harmoniky jež působí stejně uklidňujícím dojmem jako sonická vířivka.“ – The Daily Telegraph
Norsko si na nedostatek talentovaných hudebníků rozhodně stěžovat nemůže, excentrická zpěvačka Hanne Hukkelberg ale září mezi hvězdami místní scény nejjasněji. Spolupracovnice Jaga Jazzist nebo Shining dělá hudbu, která se vymyká škatulkám, své křehké písničky balí do neobvykle nalezených zvuků a výsledkem jsou fantastické nahrávky sbírající hudební ceny. Letos na podzim budou mít šanci uslyšet ji poprvé i posluchači v Čechách – Hanne Hukkelberg vystoupí 16. září v pražském Paláci Akropolis. Písničkářka Hanne Hukkelberg dělá těžkou hlavu milovníkům hudebních škatulek. Je to co hraje jazz, folk nebo pop? Nebo je to snad avantgardní hudba, když v ní mají svoje místo i zvuky těreminu, bicyklových zvonků či klapání psacího stroje? Jednatřicetiletá hudebnice si svoji nezařaditelnost hýčká a od okamžiku kdy v roce 2003 vstoupila na scénu s
debutovým EP Cast Anchor na sebe poutá pozornost hudebních labužníků, kteří se odmítají řídit stereotypními pravidly o tom, jak má znít popová píseň. Mimochodem všestranná zpěvačka, kterou hudební tisk srovnává s Ninou Simone, Joni Mitchell či Björk, začala svoji pěveckou kariéru v doom metalové skupině Funeral a během následujících let spolupracovala se členy tak stylově odlišných souborů jako jsou Jaga Jazzist, Shining nebo Hurra Torpedo.
[pro-player width=’530′ height=’253′ type=’video‘]http://www.youtube.com/watch?v=DFoSWOS1Qxg&feature=related[/pro-player]
„Hlas Hanne Hukkelberg má schopnost rozněžnit i to nejzamrzlejší srdce,“ napsal o její debutové desce Little Things britský deník The Sun. Písničky pro její první album vznikaly už během jejího studia na Hudební akademii v Oslo, finální podobu ale dostaly až při nahrávací session s producentem Kare Vestrheimem, jež je dodnes jejím klíčovým spolupracovníkem. Společně obalili intimní melodie Hanne do zvuků neobvyklých hudebních nástrojů jako jsou hrací skříňky, mandolíny, Glockenspiel nebo skleničky na víno a vytvořili unikátní zvukový hybrid, jež se po zásluze dočkal velkého ohlasu. Rok po vydání v Norsku zamířila deska Little Things do celosvětové distribuce díky licenci proslulé anglické značky The Leaf Label a skladba Searching zazněla v celosvětové reklamě. Druhé album Rykestraße 68 (2006) je pojmenované po ulici v Berlíně, kam se Hanne uchýlila na několik měsíců hledat inspiraci.
Jsou v něm zapsané její zážitky z německé metropole a nahrávka je celkově temnější a emocionálně vypjatější. Najdeme na ní i fantastickou coververzi Break My Body z repertoáru The Pixies nebo skladbu Ticking Bomb do které Hanne vpletla preludium z Bachova cyklu Dobře temperovaný klavír. Deska si v roce 2007 vysloužila norskou hudební cenu Spellemannsprisen („norská Grammy“) v hlavní kategorii Nejlepší album roku. O rok později upoutala Hanne svým uhrančivým hlasem pozornost tvůrců filmové fantasy ságy Letopisy Narnie a skladbou Lucy přispěla na soundtrack k jejímu druhému dílu Princ Caspian. Zatím poslední deskou Hanne Hukkelberg je loňský počin Blood from a Stone, který je vzpomínkou na její teenagerské roky, kdy milovala syrový metal a rock. Album vzniklo ve vesničce na jednom ostrůvku necelých tři sta kilometrů od polárního kruhu a podíleli se na něm také členové rockových kapel Motorpsycho, Huntsville nebo Hurra Torpedo. Poslední jmenovaní dodali rytmická sóla na mrazáky a kamna. Odhaluje se zde dosud neznámá tvář Hanne Hukkelberg, jež i s touto deskou potvrzuje, že patří k nejoriginálnějším hudebníkům současnosti.