Bugge Wesseltoft – Kouzelník futuristického jazzu…

Norští jazzoví experimentátoři jsou v posledních několika letech v kurzu a po právu. Pokud jde o přimíchávání impulsů z klubové scény nebo world music do jazzového jazyka, pak se severským muzikantům skutečně vyrovná málokdo. Nitky norského „postmoderního“ jazzu se sbíhají v jedné postavě a tou je skladatel a klavírista Bugge Wesseltoft – skutečný kouzelník současného jazzového futurismu.

4587Bugge (číst stejně jako boogie) Wesseltoft (nar. 1964) je dokonalý jazzový samorost – na klavír uměl hrát již ve svých třech letech, ale všechno další formální hudební vzdělání tvrdohlavě odmítá a tvrdí, že sám je svým nejlepším učitelem. V šestnácti založil první punkovou kapelu a koupil si elektrický syntezátor Prophet-5, což je jeho celoživotní láska – na prehistorický nástroj hraje dodnes. Na úplném konci osmdesátých let debutoval na nahrávce norské popové zpěvačky Hanne Krogh, v té době už ale působil v několika jazzových tělesech. V roce 1990 přišlo první společné album s klasikem norského jazzu Janem Gabarekem na ECM Records.  V následujících letech jsou Buggeho syntezátory, klavír nebo varhany slyšet na desítkách desek od popu až po jazzovou avantgardu. V roce 1993 využívá nabídky festivalu v městečku Voss a pro svoji skladbu A Little War Story sestavuje svoji první vlastní kapelu, v níž je i trumpetista Nils Petter Molvaer. Potkává se zde i se zpěvačkou Sidsel Endersen, s níž v následujících letech vydal několik pozoruhodných desek natočených jen v dvojici. Dvě z nich obdržely norskou výroční cenu Grammy.  V roce 1994 Bugge zakládá sebevědomě nazvaný projekt New Conception of Jazz, s nímž odvážně překračuje hranice jazzové ortodoxie směrem k aktuálním trendům v klubové hudbě. House, techno, ambient, ale i hluková hudba nebo volná improvizace, to všechno Bugge přimíchává do výbušného energického koktejlu, který nejlépe chutná na deskách Sharing (1998) nebo Moving (2002). Pod hlavičkou New Conception of Jazz vydal celkově čtyři studiové alba a také jedno koncertní, které zachycuje triumfální světovou šňůru z první poloviny dekády. Po albu FilMiNG vydaném v roce 2005 oznámil Bugge konec projektu.   Výpravy po zákoutích jazzu a současné elektronické hudby zavedly Buggeho i ke spolupráci s takovými osobnostmi jako jsou francouzský klasik klubové hudby Laurent Garnier či kytarista John Scofield. V naší dekádě ho také výrazně ovlivnila indická hudba a s několika místními muzikanty založil i projekt Ragatronics. Jeho současnost jsou ale výhradně sólové aktivity – jako loňské album Playing. I na koncertech si vystačí s arzenálem nejrůznějších syntezátorů, samplerů a sekvencerů, které ho proměňují v dokonalou kapelu jednoho člověka.

Od jazzových standardů opepřených neobvyklými rytmy, meditativní pasáže až po hlukové výbuchy, ostatně jeho premiérový koncert v Paláci Akropolis 16. června podá jednoznačný důkaz, že když se jazz pojme dostatečně neortodoxně, je to žánr naprosto živý a originální.

Soutěžní otázka zní:

Jak  se jmenuje label, který Bugge Wesseltoft v roce 1997 založil?

Soutěž končí 11.6. 2010.

[TINY-CONTACT-FORM]