Björk dávno není jediná islandská zpěvačka, která se proslavila ve světě – v posledních letech ji úspěšně konkuruje Emiliana Torrini. Torrini disponuje ojedinělým pěveckým projevem, za který může její dvojí původ – po otci v sobě má italskou výbušnost a lásku k životu, která se odráží v rozverných popěvcích. Po matce je ale také Islanďanka, a tak v jejím repertoáru najdeme i melancholické a intimní zpovědi. 
Na hudební scéně se pohybuje už patnáct let a po zásluze patří mezi nejobdivovanější evropské zpěvačky, což potvrzují úspěchy aktuální desky Me and Armini. Singl Jungle Drum letos v létě opanoval na dva měsíce číslo jedna německého žebříčku a vyšplhal se mezi pět nejhranějších skladeb v celé Evropě. Hlas Emiliany Torrini okouzlil i novozélandského režiséra Peter Jacksona, který ji nabídl, aby nazpívala píseň Gollum’s Song do závěrečných titulků filmu Pán prstenů – Dvě věže. Zařadila se tak po boku Annie Lenox nebo Enyi, které nazpívaly písně k dalším dílům fantasy ságy. Torrini příležitostně píše i pro jiné interprety – je například spoluautorkou hitu Kylie Minogue Slow, který byl v roce 2003 nominován na cenu Grammy. Největší pozornost ale samozřejmě věnuje svým vlastním nahrávkám, na kterých kombinuje průzračné folkové melodie s elektronikou. Dalším hostem islandského večírku v paláci Akropolis bude mladá písničkářka z Rejkjavíku, která si říká Lay Low. V její hudbě se promítají vlivy blues, country a folku a stylově se doprovází jen na akustickou kytaru. V roce 2006 posbírala dvě islandské hudební ceny a její aktuální deska Farewell Good Night’s Sleep se letos dočkala celosvětové distribuce. Za českou stranu se představí písničkář selfBrush, patrně nejzajímavější představitel domácí folkové větve, která se inspiruje na kost odřenými intimními výpověďmi nových amerických folkařů jako jsou Bill Callahan nebo Will Oldham. Jeho kapela Please The Trees nedávno dostala pozvánku na nejvýznamnější americký festival alternativní hudby SXSW, který se koná v texaském Austinu.
První pražský koncert Emiliany Torrini, která dorazí i s tříčlennou kapelou slibuje unikátní zážitek se současným islandským indie popem. 28. ledna v Paláci Akropolis se bude servírovat nejlepší lék na depresi spojenou se zimními mrazy a plískanicemi.
Emiliana Torrini se narodila nedaleko města Kópavogur, kde její otec vedl italskou restauraci. Už jako dítě začala navštěvovat školu operního zpěvu a v sedmnácti zvítězila v pěvecké soutěži talentů, což jí vyneslo možnost natočit islandsky zpívaný debut Spoon. Byla také členkou skupiny GusGus a objevuje se na jejich debutovém albu Polydistortion. Na konci dekády se odstěhovala do Londýna, kde natočila svoje první anglicky zpívané album Love in the Time of Science. Spolupracovala na něm s Rolandem Orzabalem ze skupiny Tears for Fears. V roce 2002 nahradila na poslední chvíli krajanku Björk jako interpretka závěrečné písně z filmu Pán prstenů- Dvě věže. Při společné práci nad skladbou Slow pro Kylie Minogue (číslo jedna v Británii a nominace na Grammy) se seznámila s britským producentem Danem Careym, s nímž natočila minimalistické album Fisherman’s Woman. V křehkých písních zde doprovází Torrini většinou jen klavír a deska sklidila velké úspěchy u kritiky. Následný studiový počin – loňské album Me and Armini je o něco popovější a obsahuje také velký mezinárodní hit Jungle Drum.