Před nákupem nových beden zvažte to hlavní: kolik času SOUSTŘEDĚNÉHO poslechu (to je když „jen“ posloucháte a nic jiného při tom neděláte) týdně si můžete dopřát ?
Pokud posloucháte hlavně hudbu převážně při kutění v dílně či vaření – tak zbytečně neutrácejte, postačí běžné bedny od mini hifi věže nebo domácího kina. Kdo však CHCE SLYŠET nejen CO, ale především JAK hudebníci hrají, a může obětovat týdně např. 4-5 hodin, ten jistě novou kvalitu poslechu ocení a může do koníčka klidně investovat.
JEŠTĚ JE ČAS ! Zapomeňte na reprobedny, kupte si lepší sluchátka, ušetříte si nejen spoustu peněz, také času a starostí s hledáním lepších reproboxů či úprav akustiky poslechové místnosti. Výsledek stejně v 99% nebude lepší, než poslech ze sluchátek. Jistě nekonvenční začátek textu o výběru vhodných reprobeden, ale mnohaleté zkušenosti mne k tomu navádí.
Pro solidní poslech je třeba investovat minimálně 10 tisíc do páru beden /celý text se zabývá tradičním poslechem stereo záznamů/ a zhruba 15 tisíc do zesilovače. Naproti tomu
velmi dobrá sluchátka pořídíte za 5-6 tisíc, perfektně budou využitá s externím sluchátkovým zesilovačem (za 5-10 tisíc). S takovými sluchátky jste už v kategorii hodně pokročilí, zatímco s uvedenou cenou beden patříte stále mezi začátečníky. Takže 25 proti 12-15 hovoří jasně a navíc ten rozdíl !!!!
Veliká potíž se skrývá v podmínkách poslechu. To je vždy v místnosti a ta má svoje akustické vlastnosti, dané poměrem délky délka-šířka-výška a druhem zařízení. Zatímco s rozměry místnosti nejde nic dělat, vybavit místnost s ohledem na akustiku můžeme, i když většinou je již pozdě, pokoj je „nějak“ zařízen a teprve později se zakoupí bedny. Každá místnost zvuk silně změní, bohužel téměř nikdy k lepšímu. Běžně si to posluchači neuvědomují, tím je pak větší překvapení, když si DOMA poslechnou oblíbené CD přes sluchátka – jak moc se liší od známého poslechu přes bedny. A není to tím, že sluchátka hrají nějak blbě, jinak…ne, rozdíl je právě v absenci vlivu akustiky místnosti.
Čím dále od beden sedíte, čím jsou blíže rohům a stěnám, tím je vliv akustiky místnosti větší, odborníci hovoří až o 80%. To znamená, že jen 20% – jedna pětina !!!! – toho, co slyšíte, je zvuk z beden, zbytek tvoří složitá směs dozvuku, odražených zvukových vln a mnoho zdůrazněných a potlačených kmitočtů. Z původního pěkného, relativně vyrovnaného kmitočtového průběhu bedny (občas tyto grafy najdete v testech či materiálech firem) – s řekněme rozptylem 6 dB v pásmu 80 Hz až 14 kHz – vznikne v místě poslechu SILNĚ zvlněný graf s rozptylem 30 dB. Určité tóny (kmitočty) jsou tedy MNOHONÁSOBNĚ VÍCE (pozor na jednotku dB, jde o logaritmickou veličinu) zdůrazněny nebo potlačeny – proti ideální situaci, když by jste bedny poslouchali někde venku, před domem, bez vlivu akustiky. Tyhle extrémní hodnoty se týkají hlubokých tónů, od nejnižších kmitočtů asi do 150 Hz. Výsledkem je, že takovým poslechem budete unaveni, basy ztratí pevné obrysy, tóny se slévají, je obtížné sledovat hru basy či to, jak rafinovaně je využíván velký buben (kopák). Ale trpí i lokalizace a zobrazení prostoru. No a právě tohle všechno u sluchátek odpadá. Chcete pořád bedny ? OK, šanci na skvělý poslech jste ale dostali……
Hodnocení, co je „lepší bedna“ je vždy subjektivní, podobně jako například s kvalitním vínem. Vyloženě špatné se prakticky na trhu (vždy v dané cenové kategorii) neobjevují, při hodnocení jde o individuální vkus či „chuť“ – a tu má každý jinou. Aby to bylo složitější, hodnotíte nejen samotnou bednu (včetně designu !), ale kromě vlivu akustiky též připojený zesilovač, kabely i CD přehrávač. Ne každá bedna zanechá nejlepší dojem s jakýmkoliv zesilovačem, takže i výměnou zesilovače lze výsledek ovlivnit. Po desítkách hodin porovnávání můžete najít kombinaci zesilovače + beden, která se vám bude víc zamlouvat, než jiná, třeba i dražší !!! Ale téma není vyladění reprodukčního řetězce na nejvyšší úroveň, jde o koupi beden. Hledání je složité (málokterý obchod nabídne více než několik málo výrobků ve zvolené ceně – a v jiném obchodě je jiná akustika !!!) a časově náročné.
JEŠTĚ JE ČAS ! Zapomeňte na reprobedny, kupte si lepší sluchátka, ušetříte si nejen spoustu peněz, také času a starostí s hledáním lepších reproboxů či úprav akustiky poslechové místnosti.
KOLIK za bedny dát ? Jde vždy o vlastní úvahu, rozpočet určuje kolik „obětuji“, ne hodnota beden, neboť ceny sahají od zhruba 3 tisíc daleko přes milion Kč. Takže na „nejlepší“ bedny stejně nebudete mít. Vzhledem ke skutečnosti, že reproboxy, které si dobře poradí s každou hudbou, nebudou se ani příliš namáhat s hodně hlasitou reprodukcí kteréhokoliv žánru a zvuk zůstane nezkreslený, stojí hodně (řekněme 60-70 tisíc), je třeba hledat kompromisy. Ačkoli nelze říci, jaké bedny jsou nejvhodnější na jazz nebo na opery, dechovku atd., určité obecné předpoklady budou jisté bedny kvalifikovat do užšího výběru. Nejprve je třeba přesněji vymezit hudbu, KTEROU budou nejčastěji reprodukovat, KDE a zda hodně NAHLAS – ale to je vzhledem k sousedům, přítelkyni apod. stejně jen vzácná záležitost.
U jazzových nahrávek slyšíte často akustické nástroje, zpěvačky a zpěváky. Proto je důležitá věrná, čistá, nezkreslená reprodukce, lze ji snadno porovnat s originálem na koncertě někde v klubu. Také musí bedny zvládnout velkou dynamiku, neboť mnoho nahrávek nejen elektrického, ale i akustického jazzu ji obsahuje – a to klade opět nároky na nezkreslenou reprodukci. Hlasitost zvolíme většinou nižší (výjimkou jsou big bandy či fusion kapely), jejím zvýšením výsledek moc nezlepšíme, na rozdíl od např. taneční hudby, která při vyšší hlasitosti více působí. Zatímco např.hardrockové a metalové kapely kladou nároky na schopnost vytvořit doma podobnou „zvukovou stěnu“ která se na posluchače valí, tedy aby bedny zvládly přenést všechny nástroje, hrající současně naplno po delší dobu. Nejde tolik o čistotu ani dynamiku, neboť na koncertech všichni hudebníci používají vysoce výkonné zesilovače a desítky reproboxů, i zpěv uslyšíte upravený nejrůznějšími elektronickými efekty. A hodnotit věrnost např. el. kytary je marné – nevíte, jaký zvuk si hudebník nastavil, přes jaké „kouzelné krabičky“ ho prohnal ! Ve zvoleném cenovém rozpětí 10 až 30 tisíc najdou milovníci jazzu mnoho dobrých boxů, u cen nad 30 tisíc platí, že se stoupající cenou je každý malý pokrok draze zaplacen. Tedy bedny za 20 nebudou 2 x „lepší“ než za 10 (ale jasně rozdíl slyšíte), rozdíl mezi bednami za 40 a 20 bude pravděpodobně menší atd.
U jazzových nahrávek slyšíte často akustické nástroje, zpěvačky a zpěváky. Proto je důležitá věrná, čistá, nezkreslená reprodukce, lze ji snadno porovnat s originálem na koncertě někde v klubu. Také musí bedny zvládnout velkou dynamiku, neboť mnoho nahrávek nejen elektrického, ale i akustického jazzu ji obsahuje – a to klade opět nároky na nezkreslenou reprodukci.
Praktické rady: CO CHCEME ? Dostat za svoje peníze reprobedny s co nejlepším poměrem cena/kvalita VHODNÉ PRO NÁŠ POKOJ. Jistě už předem zhruba víte, kde budou bedny stát. Důležité je boxy postavit tak, aby osy OBOU výškáčů byly v úrovni sedícího posluchače. Vhodný je poslech z menší vzdálenosti, více podrobností uslyšíte z např. 2,5m než ze 4m – a to i když v 2.případě hodně zvýšíte hlasitost. Přestože nelze říci, že některá firma UMÍ reproboxy udělat lépe než jiná, je vhodnější jít ke kováři než kovaříčkovi, tedy zúžit výběr na firmy, které vyrábí pouze reproboxy – mají (logicky) daleko větší čas na výzkum a testování různých prvků, než obří koncerny, vyrábějících vše od televizí, DVD přehrávačů až po bedny: ty jsou pak často jen doplňkem, chudou Popelkou. Specializované firmy soustředí veškeré síly na ten jeden produkt a věnují mu maximální péči, což se pozitivně odrazí ve výsledné kvalitě. Je to jako ve sportu. Zvuk beden se liší, a nejde o to, zda v některém odborném časopise vyhrály srovnávací test, ale spíše zda se probojovaly mezi nejlepší 3-4 a nejlépe v několika časopisech. To už leccos prozradí. Přesto zůstávají v uvažovaném cenovém pásmu /10 až 30 tisíc/ desítky firem a i na českém trhu (zdaleka ne tak bohatém jako u našich západních sousedů) množství nejrůznějších modelů. Jistě nebude zbytečné podívat se na nabídku českých i moravských firem SHAN, XAVIAN, AQ, AUTHENTIC VOICE – rozhodně se nemusí bát zahraniční konkurence. Nyní je třeba zjistit, zda budou „lepší“ sloupové či regálové (stojanové) boxy a zda volit dvou- či třípásmové. Před nákupem víte, v jak velké místnosti budou stát – velikost beden by měla být v poměru. Jistě uznáte, že již divně vypadají (natož pak jaký bude zvuk) 2 stolitrové, 1,3 metru vysoké bedny v pokojíku s 16 qm. A obráceně, do velké 30 qm haly umístit dvojici pětilitrových boxů není úplně to nejlepší. Ovšem poslech v 2. případě může být stále o 2 kategorie lepší, než v 1., nebude tolik poškozen nevyrovnaným podáním basů. Bude jich v sice 2.případě méně, jenže mozek si umí chybějící basy domyslet, doplnit. Důkazem je poslech varhan z kapesního rádia. Ale když je basů přespříliš, tak „odfiltrovat“ nejdou, poslech se stane únavným, proto platí zlaté pravidlo méně je více. Do běžných pokojů s plochou 17-20 qm bude stačit dvoupásmová regálovka, netřeba mít strach, že by nějak citelně chyběly basy (postrádat je můžou částečně jen fandové varhanních koncertů, ti nebudou plně spokojení ani s podlahovými bednami za 30 tisíc). Právě sloupové bedny, často s dvojicí basových reproduktorů, budou zdrojem problémů, vybudí rezonance místnosti (každá je má) a pak hledat místo, kde je jejich vliv relativně nejmenší je hodně náročné a často vyjde stejně nereálně – kdo si doma postaví bedny např. 1,5 m od zdí ???
Proto doporučuji spíše menší boxy, sloupové až do větších místností, pro hlasitý poslech či budou-li ozvučovat párty /lituji sousedy/. CÍLEM NENÍ koupit co největší bedny: platíte za větší skříň, ale ta nesouvisí s kvalitou. Také 3 reproduktory neznamenají automaticky lepší úroveň než 2. Často uvidíte podobnou cenu za regálové dvoupásmovky a daleko větší sloupové třípásmovky. Nesmíte dát na 1. dojem: větší = lepší. Zatímco v ceně velkého boxu je kromě 3. reproduktoru nemalá částka za větší skříň, mohl výrobce menšího boxu nakoupit za ušetřený peníz reproduktory s menším zkreslením, užším tolerančním pásmem frekvenční charakteristiky a použít dokonalejší součástky na vyhýbku. Reprodukce je pak často objektivně čistší, vyrovnanější, prostě blíže originálu. Pokud nevěříte, že regálovky můžou zdatně konkurovat podlahovým bednám, stačí pohled do nahrávacích studíí: často tam uvidíte malé reprosoustavy. NUTNOST bedny si v prodejně předem poslechnout je bez diskuse, důležité je poslouchat běžné, známé CD (audiofilskou nahrávku radši nechte doma), porovnejte umístění beden (vzhledem ke zdím) v prodejně a doma, event. požádejte prodavače ať je postaví jinak. A porovnávejte, porovnávejte. Správnou volbu a mnoho radosti při domácím poslechu přeje STANISLAV MALÝ.
Více informací získáte kromě tuzemských (Stereo+Video, Highend a VideoDomácí kino) a zahraničních časopisů též na internetu, publikovány jsou stovky článků, ale v čestině mnoho ne.Těm, kteří se jazykům dostatečně nevěnovali, pomůžou 3 přiložené články + 1 ukázka hodnocení malé dvoupásmovky Závěrem několika reproboxů, které stojí za zkušební poslech: pokud není uvedeno jinak, jedná se o regálové boxy.
AQ
AUTHENTIC VOICE 620
B&W DM 600 (cca 12 tis)
(cca 24 tis) nebo CARAT 100 (cca 23 tis) či ERGO 702
sloupová, cca 30 tis)
CABASSE
CASTLE RICHMOND 3i (cca 15 tisíc)
DALI Concept 2 (cca 10 tisíc, může stát těsně před zdí)
DYNAUDIO Audience 42 (cca 18) nebo 52 (cca 24 tis)
ELAC BS 203.2 (cca 24 tis, skvělé podání vyšších tónů díky neobvyklému výškáči)
EPOS M 12.2 (cca 23 tis, vyniknou když bude kolem volný prostor alespoň 50 cm)
JM LAB FOCAL Chorus 706 (cca 11 tisíc) nebo 707 (cca 18 tis) či 716S
sloupová, cca 25 tis)
CHARIO Silhouette 100 (9.990)
KEF Cresta 30 (malá sloupová dvoupásmovka, cca 13 tisíc) či Q 4 či (cca 22 tisíc, malé třípásmové sloupky, uvítají blízkost zadní zdi) či Q 5 (větší sloupové, cca 30 tis)
MISSION 780 SE (cca 18 tisíc)
REGA JURA (malé sloupové dvoupásmové, také nevadí blízkost zadní zdi, cca 21.900)
SHAN
SONUS Faber Concertino Home (cca 24 tis)
XAVIAN XN 125
Poslední komentáře