Divadlo 29 mi dělá radost již dlouhou dobu. Tento klub navštěvuji s velikou oblibou, neboť vytříbená dramaturgie zaručuje výjimečný, nebo přinejmenším zajímavý, zážitek s každým koncertem. Vystoupení Saga quartetu z Litvy to znovu potvrdilo.
Jak podávat jazz stále zajímavou a řekněme i neotřelou formou? Mám pocit, že jsem byl svědkem další z mnoha možností jak na to. Koncert začal tradičně se zpožděním. Proč tradičně? No protože pokaždé chvíli trvá, než se vše po prázdninách rozjede na plné obrátky. Tak nějak to vysvětlil ředitel Divadla 29 Zdeněk Závodný a uvedl litevskou čtveřici hudebníků na scénu.
Publikum se sešlo vcelku početné a možná poněkud chladné, neboť umělce v úvodu neobdařilo ani potleskem. Poněkud méně potěšení hodné však bylo, že se netleskalo ani při sólech, jak bývá přec zvykem. Hudebníkům to nakonec snad ani moc nevadilo a předvedli nám svou úchvatnou skoro hodinu a půl trvající jazzovou jízdu. Ukázky na Myspace sice napovědí, nicméně naživo jde opravdu o mnohem intenzivnější a pestřejší zážitek. Potěchu skýtala především hra leadera souboru Liudase Mockunase na saxofony. Tóny které z nástrojů loudil byly často velmi pozoruhodné a jeho místy až přeafektovaná hra strhávala a výrazně nakopávala celý soubor. Spleť pocitů a nálad se rozvíjela po celou dobu koncertu, kdy klidné a tiché pasáže střídaly právě ony energické smršti. Prostoru pro improvizaci bylo mraky a já jsem se bavil náramně. Takové zahájení sezóny si tedy nechám líbit.
Jazz má stále mnoho co říci a neustále se najde mnoho způsobů, jak ho prezentovat moderně a originálně. Saga quartet budiž jedním z mnoha důkazů tohoto faktu.