Co tak asi čekat od Tommyho Emmanuela jsem samozřejmě zjistil z různých internetových zdrojů, přesto jsem měl trochu obavy, jestli to nebude nuda. Přeci jen utáhnout celý večer na akustickou kytaru, to vyžaduje hodně umu. Tommy Emmanuel na to však nebyl tak úplně sám…

teHned v úvodu pro nás totiž přichystal překvapení, když byl na scénu uveden kytarista a skladatel Steve White. Steve a jeho kapela, tedy levá a pravá noha a foukací harmonika, nám zahráli příjemné blues, které určitě ozvláštnilo daný večer. Po dvaceti minutách byl výstup u konce a setkal se s příjemnou odezvou u publika. Poté následovala pauza před hlavním programem.

Tommy Emmanuel vlétl na podium jako smršť a hned v úvodu vytasil několik řádných vypalovaček. Byla to paráda sledovat, jak si s kytarou rozumí. Tohle tedy byla pořádná show, zahraná s naprostou grácií. Slušně zaplněný kongresový sál kvitoval úžasný instrumentální přednes bouřlivým potleskem. Občas Tommy zpíval, občas na kytaru bubnoval, jindy používal všechny možné i nemožné další techniky, aby z kytary vyloudil to, co potřeboval. Prostě paráda. Virtuozita v právem slova smyslu. Ve svém sólovém hodinovém přednesu proběhl mnoha žánry, od pomalejších procítěných skladeb až po zmíněné vypalovačky a zahrál například i Michelle od Beatles. Samozřejmě v podobě, kterou bych těžko poznal, ale i tak to bylo skvělé. Náznak nudy se tedy nedostavil ani na chvíli, tudíž obavy byly zahnány. To nejlepší však teprve mělo přijít. Spojení Tommy Emmanuela s Eve Quartetem z Prahy. Nádech klasiky některým skladbám náramně seděl a když společně zahráli Eleanor Rigby opět od Beatles, bylo to naprosto elektrizující. Pak nám Tommy představil svou rodinu a svěřil se, že spoustu písniček věnoval svým dcerám. Naživo tedy zazněl klenot Angelina, který svou emotivností dojal určitě nejenom mě. Aby toho nebylo málo, na podium znova přišel Steve White a střihl si s Tommym bluesový duet Workin‘ man‘s blues. Žertem naznačil dámám z Eve Quartetu ať do toho něco zaimprovizují. Poté došlo ještě na několik skladeb opět v kombinaci se smyčci a koncert se nachýlil ke konci. Za předvedený výkon si umělci vysloužili ovace ve stoje, tudíž musel následovat minimálně jeden přídavek. Ten první byl stále ještě s kvartetem a když ani poté ovace nebraly konce, vrátil se Tommy ještě jedenkráte, aby nás obšťastnil poslední skladbou večera.

[pro-player type=’video‘]http://www.youtube.com/watch?v=AhR04kmcSXU[/pro-player]

Vynikající koncert. Před týdnem jsem nechápavě zíral na skvost jménem Five peace band a byl jsem totálně mimo z dokonalosti a naplnění, které může hudba nabídnout. Nemyslel jsem, že něco podobného zažiji znovu hned za týden. Skvěly listopad, jen co je pravda.

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..