Bruford Levin Upper Extremities

Bruford Levin Upper ExtremitiesCo myslíte, že se stane, když se dvojice geniálních hudebníku, konkrétně jeden z bubenických bohů Bill Bruford ( King Crimson, Yes, Gordian Knot, B. Bruford´s Earthworks) spolu s neméně talentovaným baskytaristou Tonym Levinem (King Crimson, Peter Gabriel, Bozzio Levin Stevens), zavřou do místnosti plné hudebních nástrojů?

K tomu si navíc pozvou na návštěvu trumpetistu Chrise Bottiho (Sting) a kytaristu Davida Torna. Jméno tohoto virtuóza mi bylo až doposavad neznámé, ale to, co dotyčný pán na této desce předvádí, je nepopsatelné. Proto raději budu citovat T. Levina, který ukončil popis sedmé písně „Cracking the midnight glass“ větou: „Torn mania, as usual“.

Bill BrufordZ této spolupráce, pak zákonitě muselo vzejít něco, co minimálně stojí za pozornost, či chcete-li, v tomto případě by se to také dalo nazvat časovanou hudební megabombou!!! Na této desce se v dokonalé symbióze prolinuly ony dvě základní hudební složky – kompozičně-instrumentální a emotivně-náladotvorná, přičemž si obě zachovávají vysokou úroveň a jsou propletené tak, že tvoří jeden nedělitelný masiv.

Chris BottiK tomuto dílku jsem se dostal čirou náhodou, když jsem se jednoho prosincového podvečera přehraboval v regálu nejmenovaného pražského bazárku s hudebními nosiči (abychom si rozuměli, o této desce jsem do onoho dne neměl byť jen sebemenší tušení) a k mému překvapení, jsem tenkrát mezi „Reality“od Bowieho a DJ Bobem, zahlédl hřbet cd na kterém stálo

Bruford, Levin Bruford Levin Upper Extremities Discipline (GM) DGM9805

David TornZjednodušeně by se B.L.U.E. mohlo šoupnout do škatulky s nápisem progresivní jazzrock, ale tak jednoduché to zase není…. Zkuste si představit, jak by dopadlo, kdyby jste do jednoho mixéru hodili dejme tomu Crimsonovské „RED“, přidali „AURU“ od Davise a na vrch plácli ještě debut vesmírných cestovatelů Chromosomos. Za neustálého míchání by jste tuto pestrobarevnou, tvárnou, nicméně poměrně těžce stravitelnou hmotu prolili čirou, vysoce viskózní tekutinou s názvem „nápadité a propracované kompozice, které mají ten jedinečný dar vtáhnout vás do děje“. Rozhodně ale nečekejte, že dostanete něco zadarmo. Tahle pochoutka nepatří k těm, které dokážete vstřebat během jediného poslechu. Já osobně jsem musel absolvovat sedm pozorných poslechů, abych zjistil, s jak geniální věcí mam to dočinění.

Tony LevinPrvní, na co se připravte po zmáčknutí tlačítka s nápisem play je to, že vás tato hudba popadne a prohodí vás dveřmi s nápisem „ Jiná dimenze, vstup pouze na vlastní nebezpečí!“. Nálada zde rozhodně neoplývá moc velkou dávkou optimismu a místy se nebezpečně přibližuje až k hranicím, na kterých operují různé abientní či industriální spolky (nemám na mysli instrumentální stránku věci, spíš onu jakoby odlidštěnou atmosféru). To podtrhují již zmiňované kytarové či elektronické pa-zvuky, na které budete při pozorném poslechu narážet poměrně často (osobně bych to viděl na soundtrack k nějakému netradičnímu sci-fi).

Za zmínku stojí rozhodně také Thorniho vesmírná sóla a vyhrávky. Něco podobného jsem naposled zaslechl u již zmiňovaných Poláků Chromosomos, avšak tato deska působí oproti „ULTRA PROJECTU“o něco temněji a netrpí takovou žánrovou rozháraností.

Co mi ale doslova vyrazilo dech, je zde hrající Chris Botti. Doposavad jsem ho znal pouze z jeho sólových desek (např. Slowing down the world) a přiznám se, že jeho popem nasáklý jazz mi až tak nevoní (čímž nesnižuji jeho kvality). Ale to, co předvádí zde, má opravdu hodně daleko k jeho líbivým proslazeným skladbám, a proto bych chtěl varovat fandy tohoto muzikanta, aby si desku před zakoupením nejdříve poslechli. Je totiž dosti možné, že v lepším případě by litovali své investice a v horším by se po poslechu tohoto díla probudili ve vypolstrované místnosti s podivnou halenkou na sobě, která by jim znesnadňovala některé tělesné pohyby (např. chůzi po rukou).

P.S: V bookletu této desky naleznete perličku v podobě stručného popisu, či chcete-li charakteristiky jednotlivých skladeb od Mr Levina a Mr Bruforda.

Vydavatelství: Discipline (GM), 1998, 56:01

Skladby: Curulean Sea, Original Sin, Etude Revisited, A Palace of Pearls (on a blade of grass), Fin de Siecle, DrumBass, Crackyng the Midnight Glass, Torn DrumBass, Thick with Thin Air, Cobalt Canyons, Deeper Blue, Presidents Day

Obsazení: Bill Bruford (D, PR, Key), Tony Levin (B, Stick), Chris Botti (TP), David Torn (G, loops)

Hudba
100
100