Z mého pohledu se jednalo o završení skvělého jazzového týdne. Bucinatores pro mě však byli velkou neznámou, neboť jsem vyslechl pouze jednu ukázku z jejich tvorby, avšak i přesto jsem očekával velmi zajímavý koncert. Hlavně kvůli složení tohoto souboru.

A tak se také stalo. Pětičlenná dechová sekce (2x trombón, trubka, saxofon a tuba) poháněná Romanem Víchou za bicími předvedla strhující koncert s playlistem složeným především z autorských skladeb frontmana Jana Jiruchy. Skupina je prezentována jakožto jeho projekt a tak není divu, že na sebe strhával pozornost především on. Nejenom hrou na trombón, ale také moderováním koncertu. Po každé skladbě se jal pobaviti publikum u mikrofonu, když se snažil humorně uvádět skladby. Zpočátku to vskutku vtipné bylo, nicméně s přibývajícím časem se tyto pokusy začaly utápět v mírné trapnosti. Toť však pouze nepatrná kaňka na skvělém koncertu a také jen můj názor. Část publika se očividně bavila až do konce. Někdy to před skladbou vypadalo, že bubeník neví, jak následující skladbu vlastně hrát, tudíž jsme často byli svědky humorné domluvy a naznačování, v jakém rytmu ta či daná věc bude. Ale když se začalo hrát, sedělo vše tak jak má a hudbou jsme se mohli doopravdy nechat zaplavit. Povětšinou energické skladby byly protkány sóly a hlavně saxofonista mě dost bavil, když dostal prostor ku svému vyjádření. A ta tuba. Ach ta tuba! Tak nádherně tvrdila muziku. No musím se již potřetí tento týden opakovat, ale byl jsem svědkem dalšího vydařeného koncertu. Doufejme, že o Bucinatores do budoucna ještě hodně uslyšíme, protože potenciál na to rozhodně mají.

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..