Na podzim se v Čechách nějak vydatně zadařilo co se týče jazzových koncertů, přičemž ani Pardubice nezůstaly pozadu a v místních klubech se několikráte rozezněla, a ještě rozezní, jazzová muzika.
Tentokráte jsem navštívil Divadlo 29, kde vystoupil Rudy Linka, Joe Michaels a Doug Hirlinger, tedy Rudy Linka trio. S tímto umělcem jsem se poprvé setkal v létě, neboť je pořadatelem Bohemia jazz festu a také si na něm zahrál. Vystoupení v duu bylo fajn, ale na takový festival asi příliš intimní. Byl jsem tedy zvědav, jak bude vypadat hudba tria. Klub byl vyprodaný. Paráda, ale nechápu, proč na podobně kvalitní hudbu nepřijde tolik lidí i jinam, například v klubu Ponorka se konají koncerty u příležitosti projektu Wed jazz factory. Ale to jsou pouze mé místní povzdechy a nad mentalitou návštěvníků koncertů všeobecně se raději nebudu pozastavovat, neboť toto téma mi leží v hlavě již předlouhou dobu a stále občas nevycházím z úžasu. Nuže koncert se mi líbil, to ano, ale přišel mi pouze jako průměrný. Nejvíce mi utkvěla v paměti jakási schematičnost skladeb. Neustále se opakující model hraní na kytaru, potažmo sólo, následuje ztišení a sólo na kontrabas a posléze i na bicí zakomponované jaksi do průběhu skaldby. Všiml jsem si, že tento styl byl uplatněn snad při každé skladbě, takže mi pak struktura hudby přišla předvídatelná a tolik jsem se nebavil. Rudy Linka se ukázal i jako zdatný uvaděč, když promlouval k publiku a povětšinou vtipné hlášky diváky pobavily. Spoluhráči sice česky nerozuměli, takže někdy byli poněkud mimo při Linkově monologu, ale občas jim anglicky objasnil o čem zrovna mluvil. Trochu mne zamrzela až moc dlouhá přestávka mezi sety, ale zase se dohromady hrálo snad dvě hodiny, takže to je jistě pozitivní. Příjemný středeční večer, který nenadchl, ale rozhodně ani neurazil. A doufám, že v Pardubicích se nám bude dostávat kvalitního jazzu i nadále, alespoň v takové míře jako doteď.