Francouzský trumpetista a skladatel Erik Truffaz již dlouho patří mezi hlavní osobnosti soudobého progresivního jazzu a jeho alba, vydávaná na značce Blue Note, jsou vždy netrpělivě očekávána širokým publikem přesahujícím základnu výhradně jazzových fanoušků. Jeho hudba dokázala do jazzového základu absorbovat řadu prvků aktuálních hudebních stylů jungleu, hip-hopu i rocku a životnost této koncepce Truffaz stále potvrzuje strhujícími koncerty (o čemž se bylo možno v České republice již několikrát přesvědčit) i produkcí nových alb.

1147882285_truffaz_salouaSeznam skladeb: Saloua, Big Wheel, Whispering, Yabous, Gedech, Dubophone, Ines, Tantrik, Ghost Drummer, Le Soleil D’Eline, Spirale, Et La Vie Continue

Blue Note/EMI

Pro nejnovější desku Saloua si Truffaz pozval osvědčené hráče, se kterými již před pěti lety vyrazil na evropské turné a natočil vynikající album Mantis. Na kontrabas zde hraje Michel Benita, na kytaru Manu Codjia, bicí jsou doménou Philippe Garcia, mimo toho se všichni hudebníci vedle svých nástrojů starají také o elektroniku a sampling. Kromě těchto čtyř instrumentalistů se na albu podílejí také oba Truffazovi stálí vokalisté, Mounir Troudi a rapper Nya.

Album opět přináší několik nových stylových změn. Zatímco předešlé album Walk Of The Giant Turtle zaujalo rockovou atmosférou, přestože šlo o obsazení kapely bez kytary, Saloua je překvapivá především orientací na styly reggae či dub. Názvuky těchto stylů slyšíme v řadě skladeb, rytmus ostatních kompozic se tradičně pohybuje okolo jazzu, hip-hopu a jungle. Při sledování Truffazova stylového vývoje, je Saloua deskou s největším využitím elektroniky.

Album o délce dvaapadesáti minut přináší na dvanácti skladbách pestrou paletu nálad a zvukových kombinací. Vedle kompozic postavených především na práci s elektronikou tu najdeme i duet akustické kytary a trubky s názvem Le soleil d’eline, velmi jemné ambientní plochy (například v kompozici Ines) jsou prostřídány agresivními improvizacemi všech nástrojů. Pasáže připomínající zdánlivě nekontrolovatelný freejazzový proud bývají prostřídány částmi skvěle zkomponovanými, třeba s vícehlasými úpravami témat (např. ve skladbě Tantrik). Exotickou atmosféru doplňuje zpěvák Mounir Troudi stylově vycházející z hudby blízkovýchodní či indické. Za nejvýraznější na albu lze označit skladbu Ghost drummer, ve které se spojuje zajímavý melodický motiv s tvrdou rockově znějící kytarou a s příjemně pulsující rytmikou. Téma této skladby se na albu objevuje vícekrát, včetně závěrečné Et la vie continue, která je opět spojená s podkladem čerpajícím z reggae a dubu.

Samotné CD navíc funguje jako klíč k jinak nepřístupné části webových stránek Erika Truffaze, booklet je tentokrát dokonce doplněn o texty písní. Ani obsah rapovaných textů není slabým článkem alba. Erik Truffaz má v dnešní době již řadu následovníků a tak jeho nové CD nepůsobí v kontextu současné scény tak nově, jak tomu bylo v případě produkce Erik Truffaz Quartetu v devadesátých letech. Album ale představuje autentickou uměleckou výpověď špičkových nadžánrových hráčů a nesporně potvrzuje Truffazovo místo v čele světových progresivních hudebníků.

Se souhlasem webu freemusic.cz: Jan Faix, www.freemusic.cz

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..