Jaromír Honzák

Pochází z muzikantské rodiny. Jeho otec František Honzák vedl v Litoměřicích swingový orchestr a dovedl svého syna ke kontrabasu, když mu bylo 14 let. Strýc Jaromír Honzák byl známý vlachovský saxofonista 50. a 60. let, který později emigroval do Švédska. Díky hudbě, kterou se mladý Honzák obklopoval (např. kapely Yes nebo Pink Floyd či později Chicago, Blood Sweat & Tears, Return to Forever a Weather Report), se rozhodl přestoupit z litoměřického gymnázia na teplickou konzervatoř.

Jaromír HonzákNastoupil tam 1977 a seznámil se se spolužáky Martinem Šulcem a Martinem Zbrožkem, s nimiž založil trio Skok přes plot. Honzák hrál v uskupení na basovou kytaru, která ho v této době více zajímala, skladby ansámblu psal především Zbrožek, společně také nahráli několik skladeb pro Čs. rozhlas v Ústí nad Labem. Na konzervatoři se seznámil s profesorem akordeonistou Evženem Zomerem, který své studenty seznamoval se specifickým stylem nahrávek produkce ECM. Zomer vyučoval také na konzervatoři v Plzni, kde tehdy studovali Honzákovi vrstevníci František Kučera a Zdeněk Zdeněk. Důležitým spojem pro Honzáka se stala i Praha. Na doporučení litoměřického rodáka, basisty Josefa Šťastného, se zúčastnil konkurzu do kapely Via Jazz Vladimíra Vandrovce a Jana Freiburga, kde v roce 1980 vystřídal na postu kontrabasu a baskytary Aleše Charváta.

Zmíněné kontakty pak Honzák mohl využít a rozvinout v období vojenské prezenční služby, kterou strávil v AUS v letech 1982–84. V této době pokračoval díky volnému času v soukromém studiu kontrabasu u Františka Pošty a společně se Šulcem, Zbrožkem a svým bývalým učitelem Zomerem působil v kvartetu Květy času. Toto kvarteto se pokoušelo kombinovat styl nahrávek vydavatelství ECM s kolektivní improvizací a s původními jazzovými kořeny. Soubor získal Stříbrné vřídlo na 2. československém jazzovém festivalu v Karlových Varech a 1985 se úspěšně účastnil Jazzových dnů v Lipsku. Na vojně také společně s Šulcem, Kopem a Zdeňkem vytvořil skupinu Zelený kvartet, z níž poté vzešla skupina Naima; díky Karlu Velebnému vystupovali pravidelně v pražském Parnasu. V AUS Honzák sloužil v jazzovém big bandu Víta Poppa. V tomto orchestru, jehož repertoár tvořil z části jazz a z části pop, se setkal mj. s Janem Hálou. Ke konci prezenční služby v AUS se Honzák seznámil prostřednictvím bubeníka Jana Nohy s Markem Ebenem, který ho angažoval na první desku bratrů Ebenů Malé písně do tmy (1984). Společně pak ještě nahráli alba Tichá domácnost (1995) a Já na tom dělám (2002).

Název skupiny Naima odkazuje k baladické skladbě Johna Coltrana z alba Giant Steps (1959). První nahrávka Naimy z roku 1985 Jazz Magma byla v obsazení se Zdeňkem, Kopem, Honzákem a Zbrožkem. V Naimě Honzák působil do 1987, souběžně nebo krátce poté hrával i v Triu Karla Růžičky, Triu Vojtěcha Eckerta a příležitostně též s Emilem Viklickým nebo Luďkem Švábenským. Příležitostně též na tuzemských nebo zahraničních festivalech doprovázel zahraniční sólisty (např. Phil Wilson, Giovanni Basso, Jim Pepper, Bill Hardman ad.).

Díky stipendiu odjel 1989 na studia na Berklee College of Music do Bostonu a s podporou Fullbright Scholarship zde strávil tři semestry. Mezi jeho učiteli byli např. Bruce Gertz, Hal Crook nebo John La Porta a mezi spolužáky patřili Kurt Rosenwinkel, Mark Turner, Jorge Rossy nebo Roy Hargrove. S dalším spolužákem, německým kytaristou Christianem Roverem, založil po návratu společné Trio s Badym Zbořilem. Později nahráli v Bostonu v tomto složení polovinu skladeb na Roverovo album New York Impressions. Dalším spolužákem i spoluhráčem byl opět evropský pianista, Polák Kuba Stankiewicz, přes nějž se po návratu do Čech seznámil s mnohými osobnostmi polské jazzové scény. Stankiewicz a saxofonista Piotr Baron hráli na prvních dvou Honzákových autorských CD Getting There Together (1995) a Earth Life (2000). Na druhém zmíněném albu hraje na bicí člen Tria Brada Mehldaua Jorge Rossy. Na třetím Honzákově albu Present Past (2003) hrají vedle Barona mladí polští hudebníci Michal Tokaj na piano a Lukasz Zyta na bicí a nechybí ani kytarista Rover.

Po návratu z Berklee se ale Honzák nejprve věnoval jiným vlastním projektům a zúčastnil se řady českých i světových festivalů, např. Sea Jazz Helsinki, Ingolstadter Jazztage, Leverkusener Jazztage, Jazz Jamboree Warszaw, International Jazz Festival Montreal atd.

V roce 1999 byla Honzákova skladba Old Couple, která byla zařazená na jeho druhé autorské CD Earth Life, vyhodnocena jako jedna z nejlepších v jazzové kategorii soutěže The John Lennon Songwriting Contest, která se koná každoročně v New Yorku, a album Earth Life získalo Cenu Harmonie jako nejlepší české jazzové CD roku 2000. Titulní skladba dalšího alba Present Past postoupila 2002 do finále skladatelské soutěže The USA Songwriting Competition a album získalo jak Cenu Harmonie, tak i cenu Akademie populární hudby Anděl. Všechny tři jeho dosavadní díla (Getting There Together, Earth Life, Present Past) působí velice originálně a jsou kompozičně ucelena. Honzák nahrával a vystupoval i s Ivou Bittovou nebo s Alanem Vitoušem a patří do improvizátorské dílny Divadla Vizita Zbrožka a Jaroslava Duška. V tomto divadle hudebně participuje se svým bývalým spolužákem Martinem Zbrožkem, dále s Vitoušem, René Pařezem a Marcelem Bártou. S Ivou Bittovou a také s Vladimírem Václavkem spolupracoval na hudebně barevném dvoualbu Bílé inferno a na desce Čikori.

Honzákova vlastní kapela prošla určitým vývojem. Nejdříve byl jeho kvartet pojmenován Quartet East, poté přešel v Quintet Jaromíra Honzáka. Quartet East byla česko-polská akustická kapela, ve které Honzáka doprovázeli Poláci Baron a Stankiewicz a Pavel Zbořil. Následné kvintetní uskupení spolu hraje jen výjimečně v důsledku mezinárodního složení. Zůstali zde Poláci Baron, Zyta na bicí a Tokaj na piano a Fender Rhodes a Němec Rover na kytaru. Dnes Honzák vede svůj, opět česko-polský, Jaromír Honzák Quartet, kde z Poláků zůstávají bubeník Zyta, a pianista Tokaj a sestavu doplňuje kytarista David Dorůžka. Ten vede své vlastní trio, jehož je Honzák rovněž členem.

Honzák byl v letech 2000–02 prezidentem České jazzové společnosti. V současnosti je vedoucím jazzového oddělení Vyšší odborné školy Jaroslava Ježka v Praze, které vzniklo v roce 2003 a je jedinou školou v České republice s uceleným systémem výuky jazzu.

Diskografie

Jazz pod vlastním jménem nebo jménem svého souboru

Getting There Together (PJ Music 1995).
Earth Life (Cube Metier 2000).
Present Past (Indies Records 2003).

Spolupráce na dalších albech

Malé písně do tmy. Bratři Ebenové (Sony Music 1984/1996).
Jazz Magma (Panton 1985).
Naima (Panton 1988).
Fata Morgana. Karel Růžička and friends (Arta Records 1991).
New York Impressions. Christian Rover Trio (GWR 1995).
Tichá domácnost. Bratři Ebenové (Sony Music 1995).
Apollon quartet in jazz (Empire Art Agency 1996).
Bílé inferno. Iva Bittová – Vladimír Václavek (Indies Records 1997).
Čikori. Iva Bittová (Indies Records 2001).
Já na tom dělám. Bratři Ebenové (Sony Music 2002).
Písně nepísně. Vladimír Václavek (Indies Records 2003).
S´aight. S´aight (BP Produkt / 2 HP Production 2004).