Jaga Jazzist - Vesmírní cestovatelé z Norska

Jaga Jazzist – Vesmírní cestovatelé z Norska

Jaga je banda jedenácti norských pořízků, kteří hrají ohromně zajímavou hudbu mimo veškeré rámce a škatulky. Mají schopnost oslovit široké publikum od příznivců rokové či metalové hudby přes fandy jazzu, techna či drum & bassu. Do Prahy přijeli v rámci evropského turné, na kterém prezentují novou desku What We Must. Předskokanem Jagy Jazzist byli muzikanti z pražské kapely Alvik, kteří po hodince hraní lehkého a uvolňujícího lounge jazzu předali prostor pódia.

Fotky zapůjčeny serverem www.techno.cz (Honza Veselý)

Vesmírnou stanici rozložila norská expedice v prostorách Paláce Akropolis, před který přistavili dvoupatrový autobus a začali stěhovat instrumenty a techniku. Aby toho nebylo málo, tak snad každý hudebník ovládal minimálně dva, většinou však tři nástroje.

jazzist01 jazzist21

Na koncert jsem šel řádně připraven. Nory jsem živě ještě neviděl, nicméně k poslechu jejich skladeb jsem se dostal a byl jsem zvědav na živé provedení. Už podle zapojování a zkoušení nástrojů, kterých bylo opravdu požehnaně jsem začal tušit, že nejsem připraven dostatečně. Andrea Mjøs naladil kytaru, poskládal si malou soupravu bicích, rozložil vibrafon a začal pracovat s notebookem položeném na čelním stole s elektronikou. Palác Akropolis se během chvíle výtečně zaplnil; lidé byli všude, dole, nahoře, po stranách.

jazzist03 jazzist11

Průvodcem večera a leader Jagy je bubenický mistr Martin Horntveth, jehož hra se jen těžko popisuje slovy. Stylově na pomezí tvrdých metalových beatů, chvílemi doplňující techno rytmiku s přízvukem drum & bassu a chvílemi prostě jen činelový odborník své bicí nijak nešetřil. Opíral se do nich celým tělem a jeho prožívání hry bylo fascinující; z jeho úst vyšlo za večer tolik slin, kolik mohl Mathias Eick srazit páry ve své trumpetě. Jazzově, jestli to tak mohu říci, byly v kapele zastoupeny dechy, a především Lars Horntveth, který povětšinou hrál na kytaru, nicméně v silných chvílích ji rychle zaměnil za tenor sax nebo bass klarinet a lupnul si nějaké to free jazzové sólo. Chtěl bych se zmínit také o tempu, které bylo dost často groovově vyhnáno a také o přesnosti rytmiky, na které Jaga stavěla. Zvuk elektronické otevřené šperkovnice, který byl v pozadí téměř neslyšitelný se najednou na několik dob rozehrál do ticha. Právě v oblasti přesných dob si kapela vyhrála, přesně nastudované pauzy, přesné rozjezdy byly znamením skvěle zvládnuté techniky. Nápaditost aranží se projevila i v sekvenci chorálového zpěvu celé kapely, kterým proložili jednu ze skladeb. Na pódiu bylo zastoupeno i něžné pohlaví, a to tubistkou a hráčkou na perkuse LineHorntveth .

Norové si ze země fjordů přivezli i svého osvětlovače, což bylo patrné během prvního propracovaného osvětlování. Je to práce, kterou je také nutné ocenit, protože spoludotvářela celkový zážitek.