Titul desky od US3 An Ordinary Day in Unusual Place společně s bookletem, na kterém je obrázek zeměkoule v plamenech už předznamenává, že hudba nebude rozhodně ve stylu love songs. US3 jsou již dost známí svým vystupováním proti finančním globálním institucím a především pak hlásáním o lepším světě a o míru. To na nedávném pražském koncertě potvrdil i rapper skupiny Riggy Wyns, který se za večer převlékl z fotbalového dresu Pavla Nedvěda do recesního a tak trochu pozérského trika s označením ČSSR.
Vydal: Emarcy (Universal), 2001, 1 CD
Skladby: 01.An Ordinary Day In An Unusual Place (Part 1), 02.Get Out
03.You Can’t Hold Me Down, 04.Let My Dreams Come, 05.India,06.Sittin‘ On My Park Bench, 07.Dead End Street, 08.Enough, 09.Enough Bonus Beats, 10.World No More, 11.Ray Attention, 12.Sugar Sugar (She She Wah Wah), 13.Why?, 14.Shady People, 15.An Ordinary Day In An Unusual Place (Part 2)
Obsazení: Mika Mylläri (tr), Ed Jones (soprán a tenor sax), Alison Crockett (zpěv), Femi Temowo (kytara), Baluji Shrivastav, Gustav Mazumdar (sitar), Michelob (zpěv), Lucy Wakeford (harfa), Tony Rémy (kytara), Chris Torr (trumpeta), First Rate (DJ).
Album začíná i končí skladbou An Ordinary Day in Unusual Place Part 1 a Part 2. a tím se celý celkem řízne načne a stejně důrazně i uzavře. Celá deska je až po okraj naplněna silnými gesty v textech. Skvělý hlas Alison Crockettové, se mísí s průbojnými dechy, které si sem tam hodí sólo. V hudbě je možné slyšet dost: soul, latinu, hip-hop či jazz. US3 kombinací těchto hudebních žánrů mají svůj osobitý sound. Hip hop či soulový zpěv tu mají dost prostoru k realizaci na pozadí tvořeném ne tak často používanými nástroji jako indická citara či harfa. To, co bych určitě neměl opomenout vypíchnout, jsou texty a anglický DJ First Rate, který vyniká hlavně na skladbě Enough. Sólo scratchováním na gramofon mezi instrumentálně jazzovými sóly skutečně vynikne. Pokud jde o texty, témata světového míru nebo antiglobalismu mají lehký skon být zneužita či sklouznout ke kýčovitosti. U US3 tomu tak není. Jsou přesvědčiví a v tom, co dělají jsem jim uvěřil. Síla výpovědi je pak na desce umocněna hlavně hlasem Alison C., silnými dechy a „vždy naštvaným“ hip hopem. Některé z morálních problémů lidí o kterých se zde hovoří jsou i v našich krajích z nepříliš vzdálené doby známy: Why you always look at me so wrong / Just because I wear my hair so long / Can´t my world be bigger than yours / Or is it my job to always break laws.. Skladby na desce mají vždy nějaký příběh a pointu. Pointu o běžném dnu na neobvyklém místě.