Scott Robinson + Emil Viklický Trio: Summertime

Scott Robinson + Emil Viklický Trio: Summertime

Pokud v recenzi alba Brooklyn Moods napsal Dušan Pouzar o labelu Cube Metier, že se snaží spojovat české hudebníky se světovými protěšky, platí to samé i o této desce. Ve spolupráci s Českým rozhlasem vydalo Cube Metier desku tria Emila Viklického s přizváním Američana Scotta Robinsona. Vzhledem k tomu, že této desce je věnována nadprůměrná mediální pozornost (Recenze vyšly v AllAboutJazz.com, JazzTimes.com, v Harmonii aj.) rozhodl jsem se vyzdvihnout v této recenzi více informační aspekt.

Vydavatelství: Cube Metier, 65:24, 1 CD, 2004,

Obsazení: SCOTT ROBINSON / saxofony, trubka, vítr, Emil Viklický – piano / František Uhlir – basa / Laco Tropp – bicí

viklicky_robinson_summertime.jpgSkladby: 1/ Summertime / George Gershwin, 2 / Not Yet / Emil Viklický, 3 / Blues Refraction / Scott Robinson, 4 / Pod našima okny / arr. Emil Viklický, 5 / Out of Nowhere / Johnny Green / Edward Heyman, 6 / East of the Sun / Bob Bowmann, 7 / Just for us / Frantisek Uhlír, 8 / In a Sentimental Mood / Duke Ellington, 9 / Scott´s Blues / Emil Viklický, 10/ Never Been in Love / Tadd Dameron music sample, 11/ Dark Composition / Scott Robinson, 12. Under Our Windows / arr. Emil Viklický

Poskládáme-li dohromady data narození hráčů této desky, zaujmeme periodu od roku 1939, přes rok 1948 a 1950 až do roku 1959. Pokud bychom měli hudebníky poskládat podle charakteristických rysů, mohli bychom říci přibližně toto:

Bubeník Laco Tropp: velký jazzman, který prošel jazzovou školou Karla Velebného a zahrál si např. v Reduta kvartetu (s Vitoušem, Hammerem a Déczim) nebo s Georgem Mrazem, Jurajem Bartošem či s Laco Déczim, který o něm s „laco-deczským“ humorem napsal že je „… zkrachovalá jazzová ruina, človek, ktorý vypadá na 60. rokov, ačkoliv mu není ještě ani 40, majitel rozkládajúcich sa jater, prepadnutého hrudníku …“ (Šebánek, J.: Laco Deczi na plný plyn).

Pianista, aranžér a skladatel Emil Viklický: studovaný matematik i na Berklee studovaný pianista. Viklického pianistu a aranžéra znají Češi a Moravané dobře a nechť důkazem jeho skladatelské činnosti je projekt Let Freedom Swing, v jehož rámci Emil Viklický předkládá své libreto na motivy textů Václava Havla: The Mystery Of Man

Trio ve věkové posloupnosti dotváří kontrabasista František Uhlíř a hostem je zde Scott Robinson, tedy specifická basová linka a multiinstrumentalita par exellance. Hraje na trumpetu, tenor a soprán saxofon a v podání Scotta nejde o hraní na nástroj bez toho aniž by na něj uměl hrát, jak to velmi rád dělával v rámci freejazzové improvizace Ornette Coleman. Naopak. Vždyť byl také Scott Robinson vítězně oceněn časopisem Down Beat v rubrice „různých nástrojů“. Spojit dohromady tohoto instrumentalistu a naše legendy Emila Viklického, Františka Uhlíře (spolupracují spolu již přes 30 let!) a Slováka Laco Troppa, znamenalo vznik velice zajímavé desky s gershwinovským názvem „Summertime“.

Osobně za to nejlepší, co jsem od pana Viklického slyšel, patří především prvotina V Holomóci městě (1978) a ´Round Midnight (Arta, 1991), jejichž kvalitám se deska blíží, ale nepůsobí tak bezprostředně, nicméně jde o zdařilý mezinárodní „projekt“, za který je třeba poděkovat. V hudbě se dá slyšet zkušenost. Summertime je deska svižná, plynoucí a pánové si užívají spolupráci. Taková hudba vždycky funguje.

Důkazem, že se Viklický stále drží patriotismu našich končin, je píseň Pod našima okny. Skladba je na desce obsažena dvakrát, její druhé pojetí Under Our Windows je duo piana a saxofonu, který opakuje u nás známý nápěv: Pod našima okny teče vodička / napoj mi má milá, mého koníčka / já ho nenapojím, já se koně bojím / já se koně bojím, že jsem maličká. Především v podání dua se tato skladba stává důstojným poselstvím české tradice, kterou pánové vyslali do světa. Multikulturnost mluví hudbou! Zmínit by se měla Robinsonova skladba Dark Composition, která trochu vybočuje pro odlišně temné pojetí, kterému je přizpůsobeno i používání nástrojů. Pocitově jde o prohýbání nástrojů ve větru, který je zde zastoupen v jakési větrné mašince, na kterou „hraje“ Scott R. Velice expresivní povedená skladba.

Album doporučuji Vám, kdo máte rádi klasické pojetí be-bopu, hard-bopu, coolu nebo současný „purismus“ v nejlepším slova smyslu.