Emil Viklický nahrál toto album již v říjnu 2009 v newyorském studiu Avatar s Georgem Mrazem na kontrabas a Lewisem Nashem na bicí (na jedné skladbě uslyšíme i Laco Troppa z Viklického Tria). Deska pak vyšla u labelu Venus Recors koncem října.
Zhruba dvacet let se běžně uznávala reprodukce hudby z cédéček za vrchol kvality, nyní stojí na pomyslném vrcholu DVD-Audio a SACD disky. Těch však...
Už jsme čtenáře informovali, že Pat Metheny vystoupí 26.2.2010 v Bratislavě se svým novým projektem Orchestrion. O projektu přinášíme více informací. Renomovaný...
Zpěvák, jedinečný improvizátor, skladatel a dirigent Bobby McFerrin se vrací do Prahy. Stane se tak u příležitosti vydání jeho nového alba VOCAbuLarieS....
Před nákupem nových beden zvažte to hlavní: kolik času SOUSTŘEDĚNÉHO poslechu (to je když „jen“ posloucháte a nic jiného při tom neděláte) týdně...
Emil Viklický nahrál toto album již v říjnu 2009 v newyorském studiu Avatar s Georgem Mrazem na kontrabas a Lewisem Nashem na bicí (na jedné skladbě uslyšíme i Laco Troppa z Viklického Tria). Deska pak vyšla u labelu Venus Recors koncem října.
Tak jsme se také dočkali. Po Slovákovi Peterovi Lipovi je na světě i první české jazzové DVD. Je z dílny ostříleného Tria Emila Viklického s Laco Troppem a Františkem Uhlířem, ale uvidíte a uslyšíte zde i další muzikanty, se kterými se Trio v minulosti potkalo.
Album What´s New je živá nahrávka švýcarské rozhlasové stanice DRS 2 z koncertu Viklického tria s hostujícím belgickým saxofonistou Stevem Houbenem. Firmě Cube Metier se podařilo získat svolení nejen uvedené rozhlasové stanice, ale i souhlas manažera saxofonisty Steva Houbena pro vydání tohoto CD. Že je to live nahrávka je patrné už od samého začátku, protože na CD je věrně zachycena atmosféra onoho neopakovetelného okamžiku vzniku díla a při poslechu je to znát. Kvality našich muzikantů, Viklického, Uhlíře i Troppa není nutno našim jazzovým příznivcům představovat. I když vlastně i Laco Tropp je dnes už také cizincem, žijícím v Praze.
Příběh muže, který nikdy nevystoupil z lodi — Novecento znamená v překladu nové — dvacáté století. Náš neobyčejně dramatický příběh plný hudby se odehrává na lodi, která pravidelně brázdila oceán mezi Evropou a Amerikou. Novecento je rovněž jméno odloženého novorozeněte, jež námořníci objevili v podpalubí. V průběhu let se chlapec naučil hrát na piáno tak, „že i Bůh tančil, pokud se nikdo nedíval… A ten den, kdy seděl na veliké náloži dynamitu, mně daroval svůj příběh. Protože já byl jeho nejlepší přítel.“
Nové CD „Cooking´n Bonn“ chystá Emil Viklický Trio vydat u Dekkor Records. Naposledy natočil Viklický s Triem veleúspěšnou desku, která obsahovala záznam živého a unikátního vystoupení v Bratislavě v roce 2001. Deska vyšla na labelu Arta a jako živák na dvd.
Album James Harriesse je sice několik desítek měsíců v prodeji a ví o něm všeobecně celá jazzová veřejnost. To ale neznamená, že ho není potřeba připomenout. James Harries na svém druhém albu totiž společně s Emilem Viklickým a Peterem Dvorským předvedli, jak lze udělat album, které nepostrádá ani jeden z potřebných atributů dobrého alba. Na albu je devět písní, které lze přirovnat k nenáročným pop-jazzovým písním, které především získávají širší rozměr díky Viklického pianu.
Pokrm lásky, který nám předložili uvedení muzikanti je skutečně hodně výživný. V osobách Emila Viklického a Davida Wickinse (GB) se sešli dva lektoři Jazzové dílny (1995) ve Frýdlantu v Čechách. Ke spolupráci si přibrali vynikajícího saxofonistu Juliana Nicholase (GB), a aby síly byly vyrovnány, kontrabas obstaral Robert Balzar.
Nelson Mandela, Wynton Marsalis, Morgan Freeman, Václav Havel, Dr. Martin Luther King, j., Emil Viklický a Jazz Lincoln Center. Všechna tato jména a názvy mají jedno společné: světová jazzová událost roku 2004 pod patronátem W. Marsalise: Let Freedom Swing (Nechme svobodu swingovat).
Pokud v recenzi alba Brooklyn Moods napsal Dušan Pouzar o labelu Cube Metier, že se snaží spojovat české hudebníky se světovými protěšky, platí to samé i o této desce. Ve spolupráci s Českým rozhlasem vydalo Cube Metier desku tria Emila Viklického s přizváním Američana Scotta Robinsona. Vzhledem k tomu, že této desce je věnována nadprůměrná mediální pozornost (Recenze vyšly v AllAboutJazz.com, JazzTimes.com, v Harmonii aj.) rozhodl jsem se vyzdvihnout v této recenzi více informační aspekt.
Vážení čtenáři a přátelé JazzPortu, dostalo se mi do rukou CD Emila Viklického s názvem ,Docela všední obyčejný den. Nebudu se rozepisovat o osobnosti E. Viklického ani o jeho významném přínosu pro českou jazzovou scénu, protože se domnívám, že tato skutečnost je nám všeobecně známa. Rovněž se nebudu podrobněji rozepisovat o skvělých hostech, kteří s Emilem V. na tomto CD účinkují. Chci se podělit o dojmy, kterými na mne toto CD zapůsobilo.