cuneiform

Skupina s mně nic neříkajícím názvem v sobě skrývá několik povědomých (Hollenbeck) až známých (Gress, Speed) jmen. Ani ta však (spolu s bookletem, který nic nenapoví; fotografie představí protagonisty ve svátečním oblečení a dobré náladě) nepomohou v odhadu, jakou hudbu můžeme očekávat. Až poslechem alba vyjde najevo, že jde o progresivní jazz, založený na jednoduchosti až minimalizmu, repetitivnosti, výrazové střídmosti, ale i zajímavých barvách a soundu.

Byl jsem docela zvědav, jakým stylem hraje se svojí skupinou francouzský bubeník Patrick Forgas, o kterém jsem v životě neslyšel. Sedmdesát minut hudby je rozloženo do pouhých čtyř skladeb. Není divu – album bylo natočeno živě na koncertu. Sympatické je obsazení s dechy, které v psaných aranžích oživí relativně dlouhé skladby (všechny z pera leadera).