Jarní program Agharta Prague Jazz Festivalu otevře 9. 2. 2010 anglický saxofonista Courtney Pine, který ve své muzice mísí prvky jazzu, acid jazzu a etnické hudby.
Zhruba dvacet let se běžně uznávala reprodukce hudby z cédéček za vrchol kvality, nyní stojí na pomyslném vrcholu DVD-Audio a SACD disky. Těch však...
Už jsme čtenáře informovali, že Pat Metheny vystoupí 26.2.2010 v Bratislavě se svým novým projektem Orchestrion. O projektu přinášíme více informací. Renomovaný...
Zpěvák, jedinečný improvizátor, skladatel a dirigent Bobby McFerrin se vrací do Prahy. Stane se tak u příležitosti vydání jeho nového alba VOCAbuLarieS....
Před nákupem nových beden zvažte to hlavní: kolik času SOUSTŘEDĚNÉHO poslechu (to je když „jen“ posloucháte a nic jiného při tom neděláte) týdně...
Jarní program Agharta Prague Jazz Festivalu otevře 9. 2. 2010 anglický saxofonista Courtney Pine, který ve své muzice mísí prvky jazzu, acid jazzu a etnické hudby.
Zahájení XVIII. ročníku AghaRTA Prague Jazz Festivalu obstarala jedna z nejvýznamnějších moderních jazzových kapel současnosti. Kvartet složený ze čtyř vynikajících sólistů zřejmě netřeba dlouze představovat, už jen z toho důvodu, že na scéně působí přes 25 let.
Agharta Jazz Festival přivezl do Prahy už poněkolikáté funkového velmistra Maceo Parkera, aby předvedl něco ze svého funky a groovu.
19. listopadu se ve velkém sále Lucerny uskutečnil otevírací koncert přehlídky Prague Jazz Week 2006, pořádané ve spolupráci Hlavního města Praha s AghaRTA Jazz Centrem. Tato přehlídka je předzvěstí rodícího se letního festivalu, který vzniká z iniciativy pražského primátora MUDr. Pavla Béma.
Švédský kytarista Ulf Wakenius se v rámci série AghaRTA Prague Jazz Festival představil 12. listopadu pražskému publiku v Lucerna Music Baru. Spolu se svým kvartetem zahrál převážně skladby ze své poslední desky Notes From The Heart, věnované Keithu Jarrettovi.
Biréli Lagrène není „Skladký ničema“ jak by ho možná nazval Woody Allen ve svém filmu Sweet and Lowdown. Smyšlená postava, Emmet Ray, je americký geniální kytarista, který hraje ve stejné době jako v Evropě Django Reihardt. Biréli Lagrène si prý stále dokola pouštěl desky Djanga, svého boha, ale nesnažil se ho imitovat. Spíše předělávat, což je v jeho hře slyšet. Bezesporu na vás ale dýchne závan Paříže 40. let a Hot Club de France, kde spolu s Djangem hrával Stéphane Grappelli.
O švédské kaple e.s.t. (Esbjörn Svensson Trio) se často píše jako o nejprogresivnějším jazzovém hudebím uskupení dneška. Svým žánrovým záběrem působí na pomezí popové příchuti, výraznější a slyšitelnější jsou zde ale i ryze jazzové prvky a jazzová atmosféra, dále slyšitelný přízvuk drum‘n’bass driveu, který produkuje především bubeník kapely Magnus Ostrom, který pomáhal budovat specifický sound e.s.t. společně s leadrem.