Při oznámení účinkujících na letošním BJF jsem začal být řádně natěšen. Jak by také ne, když jsme měli mít možnost naživo vyslechnouti současnou špičku moderního jazzu a ještě k tomu zdarma v tak nádherném prostředí… To se jevilo až příliš ideálně. Však osud tomu nakonec chtěl jinak.

Ale nepředbíhejme. 4. ročník BJF začal v neděli 12.7.2009 vystoupením tuze zajímavé formace Magnus fra Gaarden z Dánska. Jejich moderně pojatá fúze mě místy až nadchla, neboť se nebáli využíti ani metalových riffů. Opravdu vyvedený set. Tato skupina vystoupila i následující den, opět v úvodu programu, a vlastně předvedla totožný set. Velice zajímavé vystoupení, které mě dost bavilo.

Poté již na řadu přišla švédská diva Josefine Lindstrand. Nejen její půvab, ale i její oduševnělé vystoupení okouzlilo Staroměstské náměstí. Minimalistické pojetí v sestavě bicí, piano a zpěv bylo velmi příjemné. Bylo vidět, že Josefine si vystoupení opravdu užívá a neskrývala nadšení z nádherného prostředí a davu lidí. Byla tam nějaká kouzelná energie, ta jakási zmiňovaná oduševnělost, kterou si mě podmanila. V intimním prostředí klubu by ta atmosféra jistě vynikla poněkud lépe a byl by to ještě intenzivnější zážitek.

Ale nyní již přišel čas pro hlavní hvězdu pražské štace Bohemi Jazz Festu, kterou bylo uskupení Chris Potter Underground. Chris již v rámci BJF vystoupil, a to před 2 lety v quintetu Dave Hollanda, tudíž věděl, jakou kulisu může očekávat. Nyní si to celé mohl vychutnat z pozice frontmana a bylo vidět, že si to opravdu užívá. Příprava podia však trvala neskutečně dlouho a začalo být jasné, že pokud má koncert za něco stát, bude se muset překročit policejní dvaadvacátá hodina. To se také naštěstí stalo a s případnou pokutou to jistě nebude tak horké. Quartet Chrise Pottera na to vlétl ve velkém stylu a nezbývalo než si užívat tu vynikající hudbu. Přijde mi, že jsem také pochopil ten název skupiny. Jistá dávka undergroundu, ať již v kytaristových „anti“ sólech, nebo vůbec v haluzním vyznění některých kompozic se opravdu nezapře. Bylo to parádní. Nádherný jazzový koncert se vším všudy. Věřím, že se na tuto podívanou sjeli saxofonisté z celé republiky, protože toto byla vysoká škola ve hře na tento nástroj. Hrálo se opravdu skoro do půl jedenácté a myslím, že nikdo nemohl býti nespokojen.

Další den opět zahájila výše zmíněná formace Magnus fra Gaarden v podstatě totožným koncertem. Dále ovšem následoval quartet Milana Svobody, jehož jméno je zárukou té nejvyšší kvality. A opravdu se nám jí také dostalo. Vynikající vystoupení složené z autorských skladeb Milana Svobody mě velice uspokojilo a potěšilo. Určitě hlavní hvězda dne.