Petr Beneš Quartet na cestě vzhůru...
zvuk100%
obal, booklet90%
hudba80%
90%Průměrné skóre

Když PETR BENEŠ QUARTET vydal před třemi lety debutové album „PBQ+1“, neskrýval jsem v recenzi nadšení. Nyní se vehementně přihlásil o slovo další nahrávkou, jež se zove příznačně „On the Way Up“. Opět vlastním nákladem, respektive pod hlavičkou Benny Records. Nechybí ani speciální host, který figuroval již na debutu, trumpetista Miloslav Hloucal. Zůstal ještě bubeník Marek Urbánek, ale místo Štveráčka a Baroše se v Benešově kvartetu objevují tenorsaxofonista nizozemského původu Cyrille Oswald a kontrabasista Petr Dvorský

Třiapadesátiminutové album obsahuje devět lídrových kompozic, jež byly natočeny ve Studiu Svárov osvědčeným Lukášem Martínkem. Tudíž zvuk je výtečný, znělý, hluboký, plastický; hudba na albu přímo rozkvétá. Ačkoli není tak dravá jako v případě debutu, protože Dvorský i Oswald nejsou tak živočišnými typy hráčů jako Baroš a Štveráček, zůstává šťavnatá a srdce jazzofila plesá radostí. Benešova kapela hraje jazz na bopovém základě, s odpovídajícím nábojem, jenž sice není až tak progresivní, ale je současný a zachovává si konstantní podobu, která neurazí ani za sto let.

Všechny skladby jsou uvozeny výraznými motivy, hranými saxem a trubkou. Rytmika spolehlivě šlape, sólové chorusy jsou svěží a místy strhující. Týká se to především improvizací Beneše, jenž oproti minulosti svoji hru více zahušťuje, a sól Hloucalových. Kontrabas Dvorského se sólově blýskne ve třech skladbách, bubeník vzkypí podobným způsobem také třikrát. Z kolekce kompozic se vyjímá pětice těch nejzdařilejších, ve kterých jsou přítomny ty nejcharakteričtější rysy hry tohoto kvarteta. „Up Into the Unknown“ odstartuje vybroušený klavírní motiv, jež převezmou dechy; piano je zopakuje, zatímco vybuchnou bicí, takže vznikne napětí, které završí sóla saxu a rozparáděného piana. Úžasnou bopovkou je bezesporu „Sharp Eleven Blues“; přímočarý tah umocňují výtečná sóla, z nichž to Hloucalovo je vskutku strhující. Řízné hardbopové sazby a groovy, zfunkovělé el.pianem, zdobí „Jump Over the Fence“. K jazzové moderně, jež předcházela free-jazzu, má blízko skladba „4Chords Theme“; je postavena na kontrapunkticky vedených hlasech saxu a trubky, hutné rytmice s erupcí bicích a sólech dechů, z nichž trubka dosáhne emoční vypjatosti a´la Ted Curson. Podle mého názoru vrchol celého alba! Finále je ve znamení „Unusual Changes“ s ostrým frázováním, kdy kapela swinguje jako o život, včetně uhánějících sól…

Počínaje 12.říjnem (ve Vsetíně) zahajuje Petr Beneš Quartet turné po Čechách a Moravě (viz.obrázek). Nenechte si ho ujít; naživo je ještě plnokrevnější…

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..