Košický label Hevhetia získal do svého portfolia další skvělý evropský úlovek! Italský jazzový kytarista FRANCESCO BRUNO zde vydal svoje nové, celkově již desáté sólové album. A to se svým kvartetem a dvěma hvězdnými hosty navíc. Dostalo lyrický titul „Blue Sky Above the Dreamers“…
Od sedmdesátých let do dneška urazil Francesco Bruno dlouhou hudební cestu. V roce 1974 začal svoji kariéru v jazz-rockové kapele Kaleidon, později v souboru bubeníka Tonyho Esposita. Zde po různých světových festivalech zažil nesmírně dobrodružné hraní třeba s Donem Cherrym, Gato Barbierim, Eumirem Deodato či Brianem Augerem. Velkou část osmdesátých let strávil s folkovou zpěvačkou Teresou De Sio. V roce 1987 natočil prvné sólové album („Interface“). Při následném tour předskakoval Alanu Holdsworthovi a Stanleymu Clarkovi. V letech 1995-96 vystupoval s legendárním písničkářem Richiem Havensem, dokonce vydali společné album „El Lugar“ na slavné britské značce Prestige. Poté se stává jedním z nejvytíženějších instrumentalistů na domácí jazzové scéně. V roce 2014 vydal se svým 4tetem výtečné album „Witam“, na kterém hostují pianista Makoto Kuriya, saxofonista Sylwester Ostrowski a trumpetista Piotr Wojtasik. Ostatně v Polsku hraje často. A odtud pak logicky vedla cesta k vydavatelství Hevhetia…
Novinku natočil Francesco Bruno 4tet taktéž v nesmírně silné sestavě. Vedle lídra kvarteto tvoří pianista Pierpaolo Principato; ten s Brunem hraje již od roku 1988 (jinak je znám mimo jiné spoluprací s norskou zpěvačkou Ninou Jori Pedersen). Dále kontrabasista Luca Bulgarelli (mj. Philip Catherine, Rick Margitza, Bob Mintzer, John Abercrombie…) a bubeník Marco Rovinelli, jenž účinkuje již na čtvrtém Brunově albu. Ve dvou skladbách hostuje trumpetista Aldo Bassi (Rick Margitza, Alessandro Bravo, Metal Jazz Trio), v jedné pak saxofonista Javier Girotto, našinci známý spoluprací s Pigeon Saxophone Quartetem.
Album přináší osm Brunových kompozic, jež vycházejí z moderně pojaté bopové tradice, ovšem s nesmírně silným melodickým nábojem. Výrazná témata jsou největším plusem této desky, samozřejmě vedle instrumentálních výkonů. Kytarista perfektně frázuje, melodii rozvíjí a zahušťuje, v leččems připomíná Johna Abercrombieho. Pianista výtečně doprovází a v posledních třech skladbách získává také hodně prostoru jako sólista. Rytmika je spolehlivá, flexibilní, dynamická i citlivá; čekal bych jen více sólových partů obou aktérů, jež dokáží jazzovou svižnůstku i baladu občerstvit…
Trumpetista Bassi umocňuje bopovou svěžest a svižnost v úvodním hutnění v „Tales From the Global City“ a vzkypění v „Highway For Debeb“. Saxofonista Girotto svojí sopránkou protkává a sólovým chorusem vyšperkuje melodicky eruptivní „Common Roads“; zde také exceluje bubeník. Samozřejmě ale kraluje kytarista Bruno, jenž dokáže vdechnout středomořskou pohodu lyrickému kusu „Esperando El Dia“ či sugestivně vygradovat jímavou baladu „New Heart Waltz“. V dalších skladbách mu pak mocně vypomáhá pianista Principato. Ať už je to v titulní „Blue Sky Above the Dreamers“, byť tady je tok víceméně předvídatelný, či ve strhující svižnůstce „Southern Milonga“ a v závěrečné baladě „Missing Colors“…
