Bohatá crossoverová freska Marka Novotného

Bohatá crossoverová freska Marka Novotného

zvuk
100
obal
100
hudba
90
97

Pianista a skladatel MAREK NOVOTNÝ se ve vlastních projektech věnuje propojování jazzu s vážnou hudbou. V autorském debutu „Leland Dream“ jeho kvinteta (2013) šlo ještě o fúzi spíše náladovou, ve skandinávském stylu. Avšak o dva roky později již spatřila světlo světa orchestrální kompozice pod výmluvným názvem „Jazz Symphony“, v níž se ke kvintetu připojila Jihočeská komorní filharmonie. A nyní se objevilo nové autorské album Marka Novotného – zove se „Fresco“. Tentokrát je základem jazzové trio (plus několik hostů) a smyčcový EPOQUE QUARTET. Tedy soubor, jenž je v crossoveru jako doma již dvě desítky let, podoben tak umělecky třeba Kronosu… Album vyšlo na značce Good Day Records.

Ve všech projektech je přítomen ženský vokální element; nejprve Aubrey Johnson, jejíž projev byl ale na můj vkus příliš vyumělkovaný, podruhé Gabriela Vermelho, která mi svým dravějším projevem seděla mnohem víc, a na novince Josefína Čermáková, která našla optimální polohu. To je první klad alba. Přiznám se, že ze ženského (ba až dívčího) vokálu mám vždycky největší obavy, neboť málokde je přítomna ta správná míra. Takže mi v podstatě spadl jako recenzentovi kámen ze srdce, protože sestava instrumentalistů dávala tušit, že pokud Marek Novotný zkomponoval kvalitní materiál, nemohla nevzniknout dobrá hudba. A v tomto případě výtečná!

FRESCO New CD Release - Marek Novotný & Epoque Quartet

Plnokrevnou fúzi jazzu, vážné hudby, zvláště pak impresionistické, latinsko-americké hudby, folklóru a šansonu mají na svědomí vedle pianisty Marka Novotného a Epoque Quartet kytarista Adam Tvrdý a kontrabasista Ondřej Štajnochr. Různou měrou je doplňují již zmíněná zpěvačka Josefína Čermáková, dále bubeník Jiří Slavíček, flétnista Robert Fischmann a trumpetista Miroslav Hloucal. Z Epoque Quartet pak obvzláště vyčnívá Vít Petrášek, jehož violoncello je v některých skladbách součástí hlavního nástrojového proudu. Dalším výrazným stylotvorným rysem budiž obal CD s výtvarným dílem Petra Nikla…

Všech deset skladeb tvoří sevřený celek, byť nejde o suitu. Titul alba je vpravdě příznačný; evokuje skutečně fresku výrazově i barevně pestrou, ovšem tvořenou systematickým nanášením tónů, tu s emotivním rozmachem, onde lehounce, niterně. Imprese střídají expresivnější polohy, ponor vzlet, emoce všeobjímající cit; ale nikdy se nedostaví křeč, pouhá hra, prázdné gesto. Zhusta je využíván kontrapunkt, ať už ve vedení hlasů či pro umocnění kontrastu nezi výrazem a barvou jednotlivých ploch. Jejich hustota se mění, včetně výrazu každého z hlasů. Vše korunují neexhibující sólové chorusy.

allegria by marek novotný

V úvodním tracku „Erik“ je posluchač zaplaven melodicky i výrazově lahodnou hudbou, v níž piano zní bezmála klasicistně. „Lydian Summer“ mísí imprese s až expresivní náruživostí, což umožňuje plné nástrojové obsazení. Ze svižných sazeb se vyloupne trubka, která evokuje více vážnou hudbu než jazz, posléze piano navléká perly tónů na zemitou rytmickou šňůru, blýskne se v sóle i flétna. Následující „Allegria“ je sycena latinskoamerickou šťávou, uhání v divokém tanci, smyčce i rytmika burácejí, zahuštěny dalším violoncellem, vybuchují sóla piana a akustické kytary. „Raindrops“ je první písní alba; jde o citoskvoucí romantiku, ale vkusnou, bez falše. Anglický text Carolyne Walker, u nás etablované umělkyně, zpívá Čermáková jako zralá žena, nikoli dívenka ještě nepolíbená (což je dnes jaksi in, zvláště v tzv,indie-popu, ale zhusta to proniká i do jazzu). „Glimmer Reflections“ se vyznačuje minimalistickým pianem, motivem ze skotského folklóru, pizzicatem i barevnými krůpějemi smyčců a kytarovým sólem a´la Abercrombie. Lyrické skladbě „Pavučina dní“ kraluje klavírní trio, přičemž piano exceluje v pozvolna narůstající intenzitě rozvíjení tématu. Stejně tak ve „Wings“, kde účinkuje pouze Novotného piano. Poté album graduje poslední trojicí skladeb. „Seed“ je druhou písní, naléhavě lyrickou a zpěvnou, s textem v angličtině, jehož autorem je anglista Arnošt Sameš, známý ale především jako člen severočeských Lingers. V půli písně si můžete vychutnat lyrizující klavírní sólo a minimalistické sazby smyčců. „Monet“ má nádhernou cool-jazovou náladu a plný zvuk nejen se smyčci, ale také dechy; trubka vykružuje melodii, již pak v sóle rozvíjí. Mohlo by to klidně znít v nějakém francouzském filmu z 50.let. Finálová kompozice, titulní „Fresco“, nepostrádá řízné sazby a ostrou rytmiku, zatížení emocemi i lyrickou lehkost, propracovanost materie, aniž by tok ztrácel na síle; nechybí brilantní klavírní sólo, stejně tak erupce akustické kytary…