Jihoamerický jazz se většinou spojuje s Brazílií a Argentinou. Od 40.let se tamní tradiční hudba začíná mísit s afro-kubánskými styly, posléze s americkým jazzem. Ale taková hudba žije i v Peru, byť ne tak dlouho. Fúzi afro-peruánské, kreolské a jazzové hudby se začala jako první věnovat zpěvačka, skladatelka a aranžérka CORINA BARTRA někdy od raných devadesátých let. Studovala perkuse a zpěv v New Yorku, kde i střídavě žije.

Píše a interpretuje písně s rozsáhlými introdukcemi, mezihrami, neotřelými harmoniemi plnými hustých rytmů a šťavnatými sóly. V roce 2008 obdržela prestižní Queens Council on the Arts Award. Jako první začlenila do jazzové fúze peruánský cajon, což se stalo na jejím albu „Travelog“. To ještě v roce 2003 (ale šlo o nahrávky z let devadesátých) vydala ve vlastní režii. Poté založila label Blue Spiral Music, na kterém vydává nejen vlastní tituly v kategorii world-jazz…

Dostaly se mi do ruky tři její alba. Každé jiné, přesto (či lépe řečeno právě proto) naplno reprezentující její pojetí jazzové fúze. A to je široké, v mnohém překvapivé. Naprosto organicky se tu pojí jakési husté kvrdlání perkusí s převahou cajonu s bopovým frázováním a netypickým, neboť na první poslech nejazzovým zpěvem.

Son Zumbon

Hodnocení: 70%

Titul „Son Zumbon“ z roku 2008 je jejím šestým albem. Obsahuje devět písní, zpívaných převážně španělsky. Zazní ale i angličtina, a to ve svérázně pojatém standardu „Green Dolphin Street“, v němž panuje napětí mezi jazzově instrumentální materií a rozvláčným, rozvolněným zpěvem jako odněkud z And, a též v závěrečným tracku „Osiris“ s jazz-rockovým odérem a dravými sóly. Ostatně muzikanti, z nichž sestavila Bartra svoji kapelu, patří vesměs k newyorské přistěhovalecké smetánce: Perico Díaz (peruánský cajon), Vince Cherico (bicí), Oscar Stagnaro (bass), Peter Brainin (tenorsax, sopránsax, flétna) a Tino Derado (piano). Na albu hostují ještě kytarista Andres Prado a tři perkusisté. V každé písni vybuchují sóla, zvláště v těch bopověji vystavěných, zpěvačka využívá také vokalizování a neotřele pojatý scat; jako např. v nejdelší písni alba „Alcatrachu“ (7:28).

Takunde

Hodnocení: 70%

V roce 2017 se objevily dvě zásadní alba. To první, „Takunde“, je natočeno se šesticí výtečných muzikantů. Zůstali Perico Díaz a Vince Cherico, přibyli Steve Sandberg (piano), Victor Murillo (bass), Jay Rodriguez (sax) a Seth Johnson (kytara). Z tuctu písní je plná polovina z pera zpěvačky, zbytek jsou coververze a peruánské lidovky. A tak tu najdete gospelově uchopený hit „Bridge Over Troubled Water“, kde se Bartra značně odvázala, nebo „Black Narcissus“ Joea Hendersona, zachovávající hard-bopový tah. V nich (a v dalších dvou písních) zpívá anglicky, jinak je samozřejmě jejím stěžejním jazykem rodná španělština. Několik písní je opravdu pozoruhodných. Jobimova „Samba de Aviao“ je zvokalizována, čímž se ještě umocňuje instrumentální hutnost, „Balla y Gaza“ je chytlavá píseň s proměnlivou strukturou, v lidovce „Samba Malato“ exceluje piano, song „Marinera jazz“ je rozjuchaně taneční, mexicky šťavnatý, závěrečný track „Paseo de Aguas“ je středomořsky pojatá latina s výtečnou flétnou.

Uniting Beats

Hodnocení: 90%

V roce 2017 spatřilo světlo světa také cele instrumentální album. Bartra diriguje svůj Afro Peruvian New Trends Orchestra na albu „Uniting Beats“, který je až na dvě výjimky sestaven z jejích kompozic (10). Umné dechové aranže napsali spolu s ní saxofonista Bruce Williamson a trumpetista Jonathan Saraga. Vedle jejích stabilních spoluhráčů Cherica a Díaze jsou členy orchestru třeba Justin Mullins (trubka, lesní roh), Todd Anderson (sax), trombonisté Amadis Dunkel a Andy Hunter, pianista Zaccai Curtis a basáci Michael Gam či Moto Fukushima. Orchestr zní šťavnatě a hutně, poučen o moderní velkokapelový jazz. V úvodní skladbě „El Dorado“, známé již z alba „Son Zumbon“, vyhřezne dokonce free-jazz. Svižné frázování a sólové chorusy zdobí skladby jako „Yambambo“ (se sólem altky), „Guajira Son“ (tenor, trubka), „Aruhe“ (piano, tenor), coltraneovská „Minor Misdeaminor“ (excelentní trombón), „More Than You Can Afford“ (s reggae základem) či závěrečná „Warriors of the Sun“ s říznými sazbami a sólovou flétnou.

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..