Anthony Strong a písně z jeho rádia do všech rádií
zvuk100%
obal, booklet100%
hudba90%
97%Průměrné skóre

Ne, že bych nějak aktivně vyhledával nahrávky současných vokálních hvězd jazzového středního proudu, ale tohle album mne navýsost příjemně překvapilo. A ani zbla nenudilo, byť dvě třetiny písní jsem notoricky znal. Natočil jej ve vlastní režii pětatřicetiletý britský zpěvák a pianista ANTHONY STRONG a dal mu přiléhavý titul „Me And My Radio“. Album vyšlo 19.dubna…

A kdo je u nás prakticky neznámý Anthony Strong? Ten, který zjevem připomíná skutečného anglického gentlemana, ale jeho koncerty bobtnají energií a showmanstvím? Jde o nesmírně talentovaného hudebníka, jenž je na novince autorem drtivé většiny orchestrace pro velký ansámbl a napsal i čtyři písně. Nejdříve studoval klasický klavír, pak přesedlal na jazz. Pódiovému show se učil u Jerryho Lee Lewise. Debutové album vydal v roce 2009 vlastním nákladem („Guaranteed“). Dřel, hojně vystupoval v londýnských klubech i jinde, až v roce 2013 podepsal kontrakt s prestižním francouzským labelem Naïve Records. V ten samý rok zde natočil desku „Stepping Out“, jež dosáhla No.1 na US iTunes Jazz Charts. V dalším albu „On a Clear Day“ (2015) potvrdil svůj talent svěže a osobitě uchopenými jazzovými standardy a soulovými hity. Poté se věnoval výhradně koncertní činnosti, která ho přivedla na pódia ve 26 zemích na čtyřech kontinentech. Nyní, po čtyřech letech, se ohlásil s nahrávkou, vydanou překvapivě vlastním nákladem (pod vtipnou značkou Guaranteed Records), ovšem s podporou londýnské servisní agentury Kartel Music Group. I bez velké společnosti za zády přesvědčil ke spolupráci dvě desítky skvělých mladých instrumentalistů britské scény, takže album zdobí místy vskutku šťavnatý orchestrální zvuk. Jsou mezi nimi např. kontrabasista Spencer Brown (ex-Andy Sheppard, Alan Barnes), bubeník Andy Ball (Frank Griffith, Emma Smith), kytarista Nicholas Costley-White (Pete Hurt, Kit Downes), trumpetista Louis Dowdeswell (Michael Buble, Seal), klarinetista, flétnista a saxofonista Simon Marsh (Michael McQuaid, Tom Law) a trombónista i spoluaranžér Callum Au (Alexander Stewart, Buddy Greco). V jedné písni („Ain´t Misbehavin´“) se ozve tenorsaxofonové sólo hostující americké hvězdy ruského původu Igora Butmana (Wynton Marsalis, Christian McBride…).

Jedenačtyřicetiminuté album obsahuje tucet chytlavých písní. Je to kolekce navýsost chutná, nepřeslazená, a tudíž náramně příjemná. Osm převzatých pecek plus čtyři autorské písničky plus výtečné instrumentální výkony všech zúčastněných, to činí ze Strongovy novinky ten nejlepší střední proud v jazzu, který neurazí ani náročnějšího posluchače. A Strong zpívá sice s chlapeckým pelem v hlase, ale šťavnaté swingové frázování a plnokrevný soulový feeling má od Pánaboha. A jeho citlivá hra na klavír z něj tvoří komplexního interpreta, jazzmana každým coulem. Vezmeme to track po tracku…

„You To Me Are Everything“ je původně hit britské soulové skupiny The Real Thing z roku 1976. Strong ho pojal pop-jazzově, místy se zabarveným hlasem a´la Stevie Wonder. Nechybí pohlazení v podobě kytarového sóla. „Ain´t Misbehavin´“ (Fats Waller, Louis Armstrong…) vedle již výše zmíněného tenorsaxofonového sóla zdobí nabluesovělé piano a hutné orchestrální sazby. Sladká píseň „My Cherie Amour“ Stevieho Wondera (1969) zachovává autentickou náladu, přidává ale prosluněnost. Křehký standard „I Can´t Give You Anything But Love“ z repertoáru Billie Holiday získává díky houstnoucí aranži šansonové emoce. Perlivé piano a smyčce obalily přívětivý zpěv v Chaplinově filmové písni „Smile“. Standard „Anything Goes“ (Cole Porter) je patřičně svižný, vpravdě swingový, kde rytmika šlape (bicí si dokonce zasólují) a kytarista se též nenechá zahanbit. Následuje trojlístek Strongových autorských písní. „Like You Do“ je soulovka umocněná ženskými vokály, svižnůstka „On A Marché Sur La Lune“ je směsí elegantního francouzského odéru a gypsy jazzu s lehkou vůní New Orleans. Má to šmrnc, obvzláště zpěv ve francouzštině, sóla klarinetu a houslí (Phoebe Snelling). „Gamblin´Man Blues“ je basieovská odvazovka se znamenitým sólem trumpetisty. A je tu countryový megahit „Sixteen Tons“, který v roce 1955 proslavil Tennessee Ernie Ford (a dělali pak mnozí, včetně Johnnyho Cashe, ale také The Platters či dokonce ZZ Top!). Strong jej interpretoval komorně, s gospelovým ponorem, s proměnlivou, až dramatickou dynamikou. V „As Long As She Needs Me“ (Sammy Davis Jr., 1961) zachovává onu lahodnou směs swingu a muzikálu. Kolekci uzavírá Strongův „Ocean“, v němž na sebe autor bere podobu osamělého písničkáře s klavírem, jemuž věříte každé slovo i tón, byť jsou sebekřehčí a sebejímavější…

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..