Hudba pro zbytek světa. Ale který?
zvuk90%
obal90%
Hudba65%
82%Průměrné skóre

Na přelomu roku vyšlo debutové album souboru MAREK SZARVAŠ PROJEKT, vydané vlastním nákladem; zove se „And the Rest of the World“. Bylo nominováno do ankety Esprit o Nejlepší jazzové album roku 2018 na Slovensku; mimochodem, vítěz bude vyhlášen 30.dubna.

Kapelu založil v roce 2016 košický skladatel a bubeník Marek Szarvaš, známý třeba z progresivní folkové kapely Hrdza. Pro svůj cele autorský projekt fúze jazzu, popu a world-music se obklopil výbornými muzikanty z Košic a Prešova. V devíti skladbách debutu zpívá nadějná Darina Kompušová a hrají vedle lídra basák Braňo Valanský, pianista Matúš Pavlík, kytarista Peter Tomko (hrající též na bouzouki a oud) a saxofonista Ján Kopčák. V sestavě se mihnou též Miťo Samuely, Jozef Kehl, Vojto Bunda, Adrián Harvan, Martin Ferenčík a ve vokálech Tatiana Hicová, Dominika Maščuchová, Alice Loenz (z Malajsie) a Susanna Jara (Ukrajina).

Zastavil bych se zvlášť u Jána Kopčáka. Tento saxofonista, excelující především na sopránku, na sebe upozornil nejdříve v kapele The Cigarette After, jejíž problematické eponymní album jsem tady před více než čtyřmi lety recenzoval. Vloni se objevil na vynikajícím debutu „Zrkadlo“ zpěvačky říkající si Skyva. Na loňském showcase košického labelu Hevhetia naznačil, že je navýsost kreativním solo improvizátorem, rozumějícím si naplno s elektronikou (projekt Zen Sax). V Szarvašově hudbě jeho sopránka patří sice k tomu nejlepšímu pro uši náročnějšího jazzofila, ale stále je to pro mne trochu nepochopitelný úkrok. Moc se těším na nahrávky jeho Zen Saxu či dua Face To Face (s Peterem Tomkem)…

Jak jsem již naznačil, posluchač jazzu si příliš neužije. V písních, zpívaných anglicky (až na dvě výjimky), kraluje pop-jazz s občasnou příměsí r´n´b a funku. Zpěvaččin hlas je sice plnokrevný, sytý, emočně opravdu ženský, ale přesto zaměnitelný. To by ani tak nevadilo, kdyby se většina písní nezměnila v křovinatě vokální, pop-blue-soulový kolovrátek. Navíc jejich melodie nejsou většinou až tak výrazné, aby nakonec nesplynuly v jeden dojem. Naštěstí se uvnitř sem tam něco jazzového děje. Tu probublá výtečná bezpražcová baskytara a zasóluje el.piano (úvodní „Don´t Be“), dobrá jsou klavírní sóla („Take Me Out“, „You“), výborná pak v „Černobieli“ a vokalizované skladbě „Etuda“. Sopránsax ozvláštňuje a nabíjí svižnůstku „Get Along“, umocňuje jímavost písně „Černobieli“ (slovenština je nádherná, škoda, že nezazněla víckrát!) a zcela úchvatná je v ethno-fusion-jazzové skladbě „Insomnia“; v úvodu se klenutě snoubí s ambientem, v závěrečném sóle je patřičně řeřavá, znepokojující. Orientální chuť pak skladbě dodává nejen zpěv, vygradovaný do arabsky hutného refrénu, ale také oud.

Jde o příjemné album k pohodě v kteroukoli denní dobu. Kdyby se z komerčního éteru linula taková hudba namísto bezduchého popu, bylo by ve zbytku světa lépe…

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..