Ankramu v oparu mezi zemí a oblaky
zvuk100%
obal90%
hudba80%
90%Průměrné skóre

Dráždivou směs alternativy, ambientu a post-rocku namíchala slovensko-česká kapela ANKRAMU na druhém albu s poetickým titulem „Si teraz skôr ako zem“. Rozsahem jde o EP, jež ale můžete poslouchat třeba třikrát za sebou. Oněch čtyřiadvacet minut je nesmírně silných a s každým novým poslechem se zaručeně vyloupne nová zvláštnůstka, nápad, vrstvička. Album vyšlo na konci loňského října jako první položka labelu Rieka, který založili Michal Kramár a Jozef Krupa, členové Ankramu…

Kapela vydala již v roce 2015 eponymní debut. Ze současné sestavy na něm hrál pouze kytarista, zpěvák a autor výtečných textů Michal Kramár, kytarista Michal Matejka a jako host klavírista a varhaník Vojtěch Procházka (Vertigo), nyní již stálý člen. Na novince vystřídal bubeník Jozef Krupa Michaelu Antalovou (Dunajská vlna, Arará atd.) a basák Miloš Klápště (Richard Müller, Sisa Fehérová, Voilá) Lukáše Mutňanského (Katarzia). Zvláštností je pak hostující dechová sekce sestavená z mimořádně schopných jazzmenů: Marcel Bárta (sax), Oskar Török (trubka) a Jan Jirucha (trombón). Zvuk nahrávky je zvláštním způsobem zastřený, místy snový, jinde až psychedelický, v němž se slova občas rozpouštějí či naopak zlověstně vyhřeznou. Kapela si dala záležet na procesu tvorby i nahrávání, nic neuspěchala. Album vznikalo zhruba rok, nejprve v trnavském Štúdiu J (Milan Tököly), posléze vlastními silami; dechy se nahrávaly v pražském studiu Jámor u Ondřeje Ježka. Mastering nakonec provedl Radim Vaněk v ostravském studiu Mroš…

V pěti originálně znějících písních se slovenskými texty je vskutku co poslouchat. Úvodní track „Vzduchu sa najem, koĺko chcem“ na posluchače vybalí nekompromisně šlapající rytmiku, již rozsekávají výrazné kytarové riffy, v závěru dojde na propletené dechy. Zpěv je hutný, byť emocemi zdánlivě přiškrcený, čímž nabývá na naléhavosti („…povedz mi pravdu/môžem všetko/a na inom nezáleží…“). Šestiminutový písňový a instrumentální proud „Tento čas nie je krátky“ je výrazně ponořen do existencialismu, ale není jím zatěžkán. Mezi melodickými vrypy kytary a kláves, rozechvělou rytmikou a jakoby novovlnným zpěvem panuje pnutí a proměnlivá dynamika ve výrazovém rozpětí mezi přívětivou mlžnosti a nervní zastřeností („…všetko je teraz/len jedno teraz nad všetky/teraz je stále na veky…“). Naopak v „Skúšaj ho privolať, prosím (voda tečie, bolesť bolí)“ jistou až soulovou lenivost zpěvu a´la Marvin Gaye 21.století narušuje fusion-blues-rocková kytara. Dechy se různě proplétají a převalují, než přijde gradace posilněná psychedelickým zvukem hammondek. Tradičnějším písňovým útvarem je „Ruka“, alespoň tedy stopáží, přehledností, hravostí a jistou dávkou prozářenosti. Zpěv je sice plný naléhavosti, ale také oblého citu, takže se nezařezává. Píseň navíc zdobí nádherné vyhrávky klavíru. Album vrcholí titulní pětiminutovkou „Si teraz skôr jako zem“ s chrlivými bicími, střety zpěvu s kytarou; ta dokáže i zbrunátnět a donutí spodní proud vybuchovat. Vše je špinavě dramatické, naléhavé, bez skrupulí prohnětené. S nekompromisním kytarovým sólem dochází k rockovému vzepětí s mírnými záseky, proměnami…

Těším se na další počin!

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..