Kontrabasista Liran Donin s písněmi pro tisíc člunů
zvuk100%
obal80%
hudba100%
93%Overall Score

Nejen Avishai Cohen je izraelským mistrem jazzového kontrabasu – na konci září se vskutku razantně přihlásil o slovo LIRAN DONIN, a to s vlastním kvintetem 1000 BOATS; název odkazuje na migrační krizi, kterou židovští umělci vnímají pochopitelně velmi citlivě (ale jinak, než Středoevropané). První autorské album dostalo prostý titul „8 Songs“ a koncem září vyšlo na jeho labelu Cavalo Records.

Kontrabasista (také baskytarista), skladatel a producent Liran Donin pochází z Tel Avivu, nyní ale žije v Londýně. Působí v experimentálních jazzových souborech Polar Bear a Led Bib, který jsem před čtyřmi lety představil v recenzi EP „The Good Eggs“ a alba „The People In Your Neighbourhood“. Spolupracuje též s folkovou kapelou sester Unthanksových (v roce 2016 účinkovala The Unthanks na Colours Of Ostrava), s etiopskou legendou Mulatu Astatkem, s indickým tablistou Panditem Shardah Sahaiem a fenomenální zpěvačkou Arunou Sairam. Také jeho spoluhráči patří k nejvýraznějším představitelům mladé generace na britské scéně: altsaxofonista Chris Williams (Let Spin, Led Bib, Metamorphic, Namvula), tenorsaxofonista Josh Arcoleo (ten již jako patnáctiletý hrál s Pee Wee Ellisem!), pianistka Maria Chiara Argiró (These New Puritans, Circuit) a bubeník Ben Brown (ten hrál s takovými veličinami, jako jsou Jason Rebello a Jean Toussaint!).

Debutové album Lirana Donina s 1000 Boats přináší na ploše 58 minut devět kompozic, s výjimkou jedné všechny z pera kontrabasisty. Podobně jako u slovutného Avishaie Cohena, i v jeho hudbě najdeme dráždivou a omamnou směs jazzu, indie-folku a world music (především z Izraele a subsaharského Maroka). V antré k úvodní skladbě „I Can See Tarifa“ vyrukuje lídr s úchvatným kontrabasovým sólem, které dokáže v posluchači zažehnout až palčivou chuť poslouchat dál. V následných řízných sazbách s patrnými arabskými vlivy v kontrapunktickém vedení hlasů, v bohaté dynamice a v gradaci až k vypjatosti free-jazzu je ukryta hlavní síla kvinteta. A samozřejmě sóla! Zde tenorsaxofonové.

Kompozice „The Story Of Annette and Morris“ je zase zářným příkladem balady s jímavě melodickým motivem, lyrickým pianem, minimalistickým spodním proudem, lahodnými témbry saxů, excelentním kontrabasovým sólem a strhující gradací, kdy ze sebe muzikanti vydávají vše. Na albu nechybějí ani skladby v triu, což samozřejmě nemůže nepřipomínat trio Avishaie Cohena („Alma Sophia“, „New Begginnings“ – v té zazní též preparovaný klavír). Dokonce pianistka se tu blýskne solo v plasticky lyrickém (a autorském) příspěvku „Paws“. Preparované piano ozvláštňuje ještě závěrečný track „Free“, jenž navazuje na „New Begginnings“, a kde se to kontrapunktem jen hemží a celé to působí oslavně díky lidským hlasům notujícím se saxem klenutou melodii. Ale ještě předtím si může posluchač vychutnat arabsky zabarvenou power-jazzovou lahůdku „Tel Aviv To Ramallah“ s úvodním partem altky, která zní jako duduk; pochlubí se tu se šťavnatými sóly také bubeník a tenorák. V bezmála devítiminutové jízdě „Noam, Sea and Sand“ zaperlí v úvodu chopinovské piano, posléze spustí trio, následuje dechberoucí kontrabasové sólo (jedno z nejúžasnějších, které jsem slyšel v posledních několika měsících), aby se pár vteřin před pátou minutou přidali také saxofonisté a tok náležitě vygradovali. Podobný průběh má též více než osmiminutová skladba „Gal and Osh“, v níž se strhujícím způsobem řetězí sóla piana, kontrabasu a altsaxu, takže počáteční jemnůstky vystřídá říznost a pořádné zdrsnění. V závěru ale nakonec zvítězí lidský hlas…

Souhrnně vyjádřeno: Úžasné album! Rozhodně v mém letošním jazzovém TOP 5…

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.