Saxofonista a skladatel KAREL RŮŽIČKA žije již přes dvacet let v New Yorku. Poté, co jako mladý talent výrazně zazářil v 90. letech minulého století na jazzové scéně v Čechách (první vlastní album „You Know What I Mean“, alba formací The Four a Spring Rolls Quartet a album „Flight“, jež natočil se svým otcem stejného jména, legendárním pianistou), přesunul se do světové metropole jazzu, kde si vybudoval solidní hudební kariéru jako vyhledávaný spoluhráč (nejnověji v kapele Michaela Frankse) a pedagog. Již v New Yorku vzniklo Růžičkovo předchozí album „Brooklyn Moods“ (2004) a nyní, po dlouhých 14 letech, na něj Růžička navazuje novinkou nazvanou GRACE & GRATITUDE. Růžička pro účely nahrávání vytvořil „superkapelu“ složenou z hráčů první jazzové ligy – tvoří ji kontrabasista a baskytarista JOHN PATITUCCI (spoluhráč takových veličin, jako jsou například Al Di Meola, Chick Corea, Wayne Shorter, Roger Waters, Mike Stern, Herbie Hancock, Paul Simon, Norah Jones), klavírista JON COWHERD (ve světě jazzu je znám především jako člen kapely Brian Blade Fellowship, jinak spolupracoval s umělci tak žánrově odlišnými, jako jsou Iggy Pop, Cassandra Wilson, Lizz Wright nebo Rosanne Cash) a bubeník NATE SMITH (dlouhodobě spolupracuje především s Davem Hollandem a Chrisem Potterem).

Růžička svou novou kapelu pokřtil KAREL RUZICKA QUARTET a dal tím nenápadně najevo, že očekává její delší život, ať již ve studiu nebo na koncertních pódiích. Spřízněnost místem, kde všichni zúčastnění buď bydlí, nebo se zde narodili a kde nahrávky vznikly, dala název první skladbě alba „Brooklyn Brotherhood“ (není bez zajímavosti, že fascinace touto newyorskou čtvrtí se promítla i do názvu nejnovějšího Patitucciho alba „Brooklyn“). Album sestává výlučně z Růžičkových vlastních skladeb vytvořených v rychlém sledu před natáčením na tělo přímo této sestavě a autor jej věnoval památce nedávno zemřelých členů své rodiny, včetně otce Karla, s nímž mnohokráte hudebně spolupracoval. Nahrávky byly pořízeny ve spolupráci s mistrem zvuku Aaronem Neveziem v brooklynském studiu Bunker analogovou cestou, mastering provedl věhlasný Tony Cousins v londýnském studiu Metropolis. Autory obalu jsou grafici ze Studia Najbrt; jedinečný přístup Aleše Najbrta a jeho kolegů k obalům hudebních alb je jednotícím prvkem všech titulů vydavatelství Animal Music již od roku 2007. Album bylo podpořeno dotací Ministerstva kultury ČR, bylo vydáno v rámci celoroční edice Animal Music 2018, podpořené grantem Magistrátu hl. m. Prahy a distribuuje jej společnost SUPRAPHON, ve fyzické i digitální podobě. V e-shopu na webových stránkách Animal Music (www.animalmusic.cz) je album k dispozici na CD a digitálně ve formátech MP3 a WAV.

Karel Růžička ke vzniku alba poznamenává: „Ještě teď si pamatuji, když v roce 1988 Chick Corea Elektric Band hrál v pražském “Paláci kultury”, kam nás táta vzal s celou rodinou. To byl pro mne zásadní moment, kdy jsem si řekl, že se naplno začnu věnovat hudbě profesionálně. A na basu tam hrál John Patitucci. Potkal jsem se s ním o mnoho let později v New Yorku a delší dobu jsem pak měl chuť natočit s ním své skladby. Ta pravá příležitost se naskytla právě u projektu tohoto alba. John projevil zájem se na něm podílet a já jsem stál před volbou ostatních spoluhráčů. Šlo mi o to, aby to byla opravdová kapela, což je mnohem lepší, než dát dohromady jen “all star studiovou sestavu”. Chtěl jsem sestavit kvarteto z lidí, kteří spolu už něco odehráli a zažili: Jon Cowherd a Nate Smith vystupují s Johnem v triu, tak jejich začlenění do projektu dávalo velký smysl. Všichni do toho se mnou chtěli jít a šlo jen o to napsat jim skladby přímo na tělo. Pro tyto mistry je jazz nejen hudební žánr, ale především forma komunikace a mým cílem tudíž bylo vytvořit něco více, než jen nové jazzové album. Chci touto hudbou podat svědectví o tom, co pro mne Grace (milost) znamená a projevit vděčnost (Gratitude) za všechno, čím mne Bůh neustále obdarovává. Také jsem chtěl projevit vděčnost své mámě, tátovi a babičce, kteří nás bohužel v posledních letech opustili. Kluci odvedli bravurní výkon a při natáčení byla i spousta legrace (a sushi). Úmyslně jsme zkoušeli přímo ve studiu a hned nahrávali, což je možné jen s muzikanty na světové úrovni, jako jsou tito pánové. O spontánní momenty na této nahrávce opravdu není nouze a přesně o tom jazz je.”

Zdroj: tisková zpráva

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.