Letošní (druhý) ročník mezinárodního hudebního festivalu DOBRŠSKÁ BRÁNA byl naplněn dechovými nástroji ve všech možných podobách a sestavách. Byly to opět dva dny magické hudby, jež na sebe vzala dokonce podobu tu nejradikálnější, free-jazzovou…
Festival otevřel v pátek 17.srpna na venkovním pódiu před zámkem Phoenix Quartet. Pánové Pavel Hrubý, Michal Nejtek, Jaromír Honzák a Dano Šoltis nabili ovzduší střelným prachem. Kvarteto Clarinet Factory nás a vše vúkol pohladilo. Zapadající slunce pozdravil výtečnou hardbopovou jízdou s příchutí štiplavých paprik maďarský Borbély Dresch Quartet. Tedy legendární Mihályové Dresch a Borbély (saxofony, flétny, klarinety), podporovaní hutnou rytmikou (kontrabasista Horváth Balász a bubeník Hunor G.Szabó). První den uzavřel půlnoční koncert dvojice původně free-jazzových hráčů – Němce Klause Kugela (ohromná sestava perkusivních nástrojů) a polského basklarinetisty a flétnisty Waclawa Zimpela. Tentokrát nás ale v kostele Zvěstování Panny Marie zavedli do mystického světa středověku díky hudbě inspirované Hildegardou von Bingen…
Druhý den, sobota 18.srpna, byl nejprve časem pro vizuální umění. V zámecké Galerii Co Co proběhla vernisáž dvou rozměrných výstav (fotografické skupiny Družina jedné krásy a dvojice výtvarníků Kateřina Barabášová, Marek Schovánek). Při té příležitosti proběhla hudební performance „Čistý obraz, ostrý vzduch“ v režii tří saxofonistů a klarinetistů Pavla Hrubého, Michala Wróblewského a Michala Hrubého.
Úvodní dva odpolední koncerty se uskutečnily v kostele Zvěstování Panny Marie. Vystoupily trio Romanovská, Tichý a Hrubý s nesmírně ponornou hudbou a duo Seshen & Wróblewski s naprosto volnou pohybově-hudební improvizací na téma „Žena“. Poté se festivalové dění přemístilo pod širé nebe, a to do chladivého parku ke kapli sv.Jana. V čistě akustickém hávu (tj. bez mikrofonů) se představilo veřejně zcela poprvé Karla Braunová Trio s autorskými úpravami moravských, slovenských a balkánských lidových písní. Poté se zasvělo rakouské duo Ramsch und Rosen se směsí tyrolských lidovek, středověkých písní a Bartókových ukolébavek. V hospodě se stačil ještě strhnout spontánní kontrabasový sejšn Petra Tichého a jeho žáka Theodora Ditricha. Festivalové finále pak bylo opět před zámkem ve znamení nadupaného jazzu, respektive free-jazzu. Formace Radim Hanousek + Pavel Zlámal Quintet to rozpálila doslova doběla. Eruptivní dechaři byli doplněni kontrabasistou Georgem Cremaschim a dvěma bubeníky (mlaďoši Jakub Kačic a Adam Sikora). Strhující set! Vichřice energie a emocí…A totéž spáchal poslední band festivalu, norsko-švédsko-nizozemský Mats Eilertsen Turanga Quartet. Lídra, kontrabasistu Eilertsena jsme si ještě pamatovali z loňska, z kapely Nilse Øklanda; ale jeho vlastní soubor vyznává sice severskou lyriku, ale skrzevá vypjatý zvuk. Tvoří jej ještě bubeník Thomas Stronen, geniální violoncellista Ernst Reijseger a saxofonista a klarinetista Fredrik Ljundkvist. Ze všech aktérů čišela až dětská radost ze hry. A obrovské nasazení, bez něhož by byl free-jazz jen nesnesitelně protivnou pózou…
Takže: za rok zase v Dobrši!
(Autor fotoreportu: Barka Fabiánová)