Jazzové groovy k sežrání...Cha Bud!
zvuk100%
obal80%
hudba80%
87%Overall Score

Po šesti letech existence vyšlo vlastním nákladem debutové album košickému oktetu CHA BUD!. Stalo se tak na samém sklonku minulého roku a zove se vtipně „Nice To Eat You“…

Vlastní autorský materiál zhmotnila tahle groove-funk-jazzová úderka s dechovou sekcí v českém studiu, a to Sono Records v režii Milana Cimfeho. Kromě groove a funku fúzují moderní jazz s drum´n´bassem a dubem. Název kapely je v romštině a znamená: „Sněz hodně!“ V roce 2014 získala Cenu za kolektivní výkon v soutěži „Nové tváře slovenského jazzu“, o rok později vyhrála soutěž „Pódium mladých talentů“ na festivalu Bratislavské jazzové dny. Peter Lipa se o ní vyjásřil takto: „Je to zázrak! Větší jazzové těleso s dechy je na Slovensku pomalu raritou!

Okteto tvoří mladí hráči, přičemž hlavním autorem repertoáru je Matej Lazár (klávesy, vocoder) a částečně přispívají ještě kytarista Peter Šafránek a trumpetista Pavol Jeňo. Dalšími členy jsou Viktor Balog (bicí), Adam Richter (baskytara), Filip Molčányi (altsax), Viktor Vaitovič (tenorsax) a František Beneš (perkuse). Nechybí ani píseň, kterou otextovala a jako host zpívá Tatiana Karlik Hicová.

Po prvních dvou skladbách, „Bachelor Syndrome“ a´la Quincy Jones a písni „My Intention“ ve stylu r´n´b, jsem si položil otázku, zda nepůjde o sice svižný a šťavnatý sound, ale přece jenom zamrzlý v minulosti; zda mne prostě dokáží překvapit. Naštěstí ano. Třetí track, v podobě sice baladičtější, ale mistrně gradovamé skladby „Lulalu“, mne přesvědčil, že tahle kapela bude vskutku výživná. Syntezátorový minimalismus, proaranžovanost jako zdroj neustálých překvapení, rytmika téměř drum´n´bassová, znamenité sólo na el.piano, to vše je nadmíru příjemná strava. V „This Is Cha Bud!“, jakémsi extraktu kapelového soundu, frázují dechy jako dokonale seřízené břity a rytmické běhy i dynamcké proměny, ozvláštněné vocoderovým vokálem, nenechají posluchače vydechnout. Kapela se dokonce nebojí ani ambientu a vrstvení repetic ve stylu remixů Billa Laswella, jak dokazuje v „Sudeemo“. Škoda, že těch sól není tolik; zdá se, že kapela nemá nouzi o zdatné instrumentalisty, tak nač ta zdrženlivost? A ejhle, jako by mne vyslyšela, přichází bezmála osmiminutová kompozice „New May“, svižnůstka s výraznými perkusemi a žiletkovými sazbami dechů, v níž se to hemží eruptivními party piana, syntezátoru, kytary a perkusí. V ještě nápaditějším hávu se okteto představuje v jazz-rockové vypalovačce „Medveď“, v níž zazní karpatský folklór se strhujími sóly kytary, trubky a posléze všech dechů v sepětí s bicími.

Album ale nabírá dále na obrátkách! V nejdelší skladbě „Undregroove“ (8:15) mocně slapující basa odstartuje řízné groovy, nad nimiž se ovšem klene výrazná melodie; to je totiž dosti vzácné u podobných part, kde jsou sazby, frázování a energie nadřazeny melodii či dokonce melodie chybí zcela. Ovšem dojde i na klidnou akustickou plochu, aby posléze kapela ještě více přitvrdila a přiostřila, ovšem s varhanním zahuštěním, což způsobuje vzrušující pnutí. Album vrcholí Šafránkovou skladbou „Jah is a Lion“; nejdříve kytara, rockový rytmus plus zářezy dechů, posléze proměna směrem k Africe, tu k reggae, takže to evokuje etiopský jazz a´la Mulatu Astatke či místy dokonce The Ex. A dravé sólo trubky vše korunuje…

Album „Nice To Eat You“ je doslova k sežrání!

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*