V pardubickém Divadle29 se 29.března uskutečnila obnovená premiéra němého českého filmu „HŘÍCHY LÁSKY“ z roku 1929 s živým soundtrackem Johany Švarcové, Martina Ožvolda a Jana Kratochvila.

Film Karla Lamače patří k průkopnickým snímkům naší kinematografie. Jenže do nedávna byl prakticky neuváděn. Až v roce 2016 byl opatřen českými mezititulky a mohl být konečně filmovou veřejností doceněn. Tragický příběh venkovského herce, jemuž zničí život nové angažmá ve velkém městě a příliš velká, čili sebedestruktivní láska k mnohem mladší manželce, také herečce, získal v hodnocení na webových stránkách ČSFD dokonce 87%! Vyspělá filmová řeč, moderní snímání kamery a silný příběh umocnily vynikající herecké výkony čtyř hlavních postav v mezinárodním obsazení (Čech, Italka, Němec a Francouz).

Trojlístek hudebníků nedoprovázel svým soundtrackem tento film poprvé; v loňském roce se tento projekt uskutečnil několikrát v Praze i jinde, včetně festivalu v Karlových Varech. Jde o velmi kreativní zvukoborce. Johana Švarcová je známa z působení v kapelách Kazety a Radio Ivo. Navíc je absolventkou FAMU, točí filmy a od února 2017 působí jako kurátorka sbírky studentských filmů v Národním filmovém archivu. Martin Ožvold je elektroakustický experimentátor a zvukový umělec, Jana Kratochvíla jako polovinu úderky Dva jistě není třeba představovat. Jejich filmová hudba více než z akčnosti vychází z emočních projevů postav, což je schopna nejlépe vystihnout právě elektroakustická hudba, již trojice vytváří. Zároveň je patrná inspirace šumy, strukturou a pohybem filmového záznamu. Elektronické vzněty, ambientně laděné opary a mraky jsou protkány a zceleny elektrifikovanými nástroji jako kalimba (Švarcová) a citera, na niž Kratochvil hraje různými způsoby. Tento vizuálně-hudební proud je navíc uvozen dobovou nahrávkou trampské písně Cariboo, jež se navíc vrací v průběhu celého příběhu a vytváří tak smyčku, která se osudově, nezadržitelně stahuje…

Dlouho se mi nestalo, že by mne němý film tak hluboce vtáhl do sebe!

Na závěr si dovolím reminiscenci: V roce stého výročí zrodu filmu (1995) se uskutečnil pravděpodobně první oficiální živý doprovod k němému filmu u nás. Stalo se tak v České Lípě díky předsedovi českolipského Filmového klubu Petrovi Gajdošíkovi a mé maličkosti, která k tehdy výjimečné projekci čerstvě zrestaurovaného hororu „Kabinet doktora Caligariho“ (1920) získala hudební doprovod ad hoc novoborskou kapelu The Pípl, mimochodem základ pozdější B4 (dnes tolik ceněné a čtenářům JazzPortu dostaečně známé). A dnes je to jedna z nejčastějších multižánrových (kre)aktivit

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.