Jazz a flamenco pro každého, kdo se otevře
zvuk100%
obal75%
hudba95%
90%Overall Score

Galícijská flétnistka a skladatelka MARÍA TORO natočila svoje debutové autorské album „A Contraluz“ již v roce 2013, a to v New Yorku, a vydala jej nejdříve vlastním nákladem. Teprve na sklonku loňského roku nahrávka vyšla oficiálně, a to na španělském labelu Jazz Activist Records. A já tleskám, protože se jedná o výtečné album se šťavnatou fúzí jazzu a flamenca…

María Toro se sice narodila v zemi flamenca, ale vyrůstala s jazzem. V roce 2006 natočila v A Coruñe album se souborem Amoeba Split, kde dokonce i zpívá („Dance Of the Goodbyes“), v roce 2012 následovala účast na projektu bubeníka Joseho Romera již v newyorských studiích. Patnáct let trvalo Maríi hledání vlastní hudební tváře, než nalezla osobitý jazyk, aniž by rozbíjela tradici. Flamenco jí ze srdce nikdo nevyrve, přesto je její hudba výsostným jazzem. Dokáže do něj přetavit i další vlivy, např.z Brazílie, kde často pobývá a hraje. Materiál pro debutovou desku vznikal také v Evropě a ve Spojených státech. V New Yorku našla navíc vskutku významné jazzové mentory, kteří se výrazně podepsali na kvalitě alba, jež obsahuje sedm kompozic flétnistky. V prvé řadě je to francouzsko-americký pianista Jean-Michel Pilc, jehož hráčské portfolio je vskutku impozantní (např. Roy Haynes, Michael Brecker, Dave Liebman, Rick Margitza, Martial Solal, Michel Portal, Marcus Miller, Kenny Garrett, Chris Potter, John Abercrombie, Richard Bona…). Kontrabasisté se na albu střídají dva, jeden lepší jak druhý. Američan Ben Street (hraje ve čtyřech skladbách), mimochodem žák Bustera Williamse a Miroslava Vitouše, získal zkušenosti hraním u Johna Scofielda, Kurta Rosenwinkela, Bena Mondera, Sama Riverse, Billyho Harta a Danila Pereze. Kubánsko-španělský basák Yelsy Heredia (hraje ve dvou kompozicích) je široce zozkročen ve světě world-music (Chucho Valdes, Tomatito, Salif Keita). Bubeníci jsou tu také dva – Američan Justin Brown (Rodney Green, Ambrose Akinmusire, Walter Smith III.) a Israel Varela, Mexičan, usazený nyní v Římě (Pat Metheny, Charlie Haden, Bob Mintzer, Hiram Bullock, Mike Stern). Flamencovou šťávu ve dvou peckách zahušťují pak kytarista a hráč na bouzouki Andreas Arnold (New York Flamenco Jazz Project) a tanečnice Auxi Fernández využívající palmas (čili flamenkové tleskání a dupání).

Již úvodní track „Cocodrilos“ vás chytne za pačesy a dál už vás to nepustí. Svižné sazby piana a flétny, tepající bicí, měkká, ale výrazná basová linka; a ta sóla! Vedle flétny se zaskvěje samozřejmě piano, místy až free-jazzově vypjaté, a vše korunuje erupce bicích. Hodně flamencová je následující titulní skladba „A Contraluz“ s palmas a virtuózním bouzouki. Kompozice „Babel“ se vyznačuje zvláštní směsí bopu, blues, arabské hudby a flamenca. S mistrně odstíněnými emocemi a postupy až na hranici se soudobou vážnou hudbou pracuje v „Sus Agujeros“ dvojice Toro a Pilc ve strhujícím dialogu; tento duet je vskutku úchvatný! V antré k „Por El Reloj“ vycedí flétnistka ze svého nástroje doslova krev, pot a slzy, aby pak v kvartetu vytryskl plnokrevný latino-jazz se sóly všech aktérů. Skladba „Gitano“, jak již název napovídá, je opět hodně flamencová, takže s palmas a tentokrát s dominantní kytarou a gradujícím sólem flétny. Závěr alba patří jemnějšímu, ovšem taktéž flamencově ochucenému jazzu s osamoceným flétnovým pohlazením v úvodu – „Te Miré“. Ten pohled je určen nejen milému, ale i každému posluchači, který se otevře…

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*