Jiná hudba (nejen) pro kocoura Vavřince
zvuk90%
obal, booklet90%
hudba80%
87%Overall Score

Kdo by neznal mudrlantského kocoura Vavřince a jeho přátele, psí holčičku Otylku, kozlíka Spytihněva a prasátko Mojmíra! Vězte, že jim bylo letos plných 50 let; první příběh vyšel 1.února 1967 v dětském časopise Mateřídouška. Jejich rodiči jsou Z.K.Slabý, spisovatel (autor 30 knih pro děti a mládež), překladatel, doyen hudební publicistiky („Svět jiné hudby“ na Vltavě atd.), a jeho žena Dagmar Lhotová; příběhy ilustrovala Věra Faltová. Syn Petr Slabý oslovil osobnosti české hudební alternativy a požádal každého interpreta či kapelu o jednu skladbu, která by byla jakýmkoli způsobem inspirována kocourem Vavřincem. Vznikla tak kolekce 18 příspěvků pod všeříkajícím názvem „Jiná hudba pro kocoura Vavřince“, jejíž realizaci napomohla crowdfundingová kampaň přes HitHit a vydání se pak ujal label Polí5; narozeninové album spatřilo světlo světa 8.prosince. A je ho radost poslouchat. Domácí alternativní hudební scéna tak zároveň dokázala, jak je košatá a tvořivá…

Sedmdesátiminutová plocha alba je sycena především alternativním rockem s přesahy do jazzu, volné improvizace či elektronické hudby. Kapela Květy přispěla dalším typickým plodem písničkářství Martina E.Kyšperského, který píseň nasytil koláží komiksových titulků a textů z bublin („Knihovnička kocoura Vavřince“). BBP-podzemní orchestr obalil naléhavé zvolání „…Kocoure Vavřiče, kde máš svý kámoše?“ znamenitě proaranžovaným velvetovským rockem s jazzovými a soudobými prvky (výtečná sóla flétny a violy). Dřevěné pytlí v jutových uhlích přišlo v písni „Svatovavřinecká (výběr z bobulí)“ s hudební groteskou a´la The Residents. Kapela Zuby nehty (a přátelé) v redukované podobě zahrála a zazpívala „Kdo tam bude dřív“ s dětskou rozverností a výbornými vyhrávkami trubky (Kryštof Míka). Následují dvě mistrné instrumentálky. Jazzové kvarteto Limbo se představilo v rozpustilé skladbě Pavla Hrubého „Kozlík Spytihněv“ a opět evokovalo uvolněnost legendárního Art Ensemble Of Chicago. Trio Romanovská, Tichý, Hrubý (tentokrát Michal) v „Ach kocoure kocoure“ mísí zvuk japonského nástroje koto s jazzovým kontrabasem a výrazným minimalistickým motivem klarinetu; koto pak vystřídají housle v klenutém partu, aby posléze do skladby vtrhl free-jazz. První vrchol alba!

Následuje další neobyčejně silný moment – „Vosm“ Petra Komára Soudka, jinak kapelníka skupiny mužného šansonu Činna; chadimovský androš jako řemen, nápaditě vystavěný a autorem výtečně interpretovaný (všechny nástroje si nahrál sám). Undergroundové trio Kolena s baskytarou Josefa Jindráka, majitele Polí5, vystřihla psychedelicko-elektronicky zabarvenou (Martin Tvrdý) polodeklamaci Zdeňka Hmyzáka Nováka (z Činny). Dadaistickým zvukem, střelenými fanfrnochy (m.j.díky hudebnímu experimentátorovi a publicistovi Janu Faixovi), a syrovým polozpěvem Gabriely Rossi se vyznamenala kapela Noch Fanfrnoch („Orel nepřistál“). Dalšími vrcholnými vzepětími je následná série experimentálních instrumentálek. Po surrealistické miniatuře slovenského avantgardisty Júliuse Fujaka přichází strhující elektroakustická koláž „Careful With That Cat“ Poisonous Frequencies, tentokrát v duu (Tomáš Procházka a Petr Vrba). S nápaditou fúzí elektroniky a preparovaného piana, s proměnlivými samply s odkazy na soudobou vážnou hudbu a hudbu filmovou, se pochlubil dunajovec Josef Ostřanský („Hra na schovávanou“). Klávesista Michal Kořán osvěží posluchače ambientním vánkem, tajemnou náladou a lahodnou barvou žesťů („Trubka je kouzelný nástroj“), zatímco Jaroslav Kořán vytvořil tentokrát nikoli snivý svět, ale potrhlý mišmaš hlášek a sentencí z komiksu, zčásti ve stylu sci-fi; ačkoli jde výhradně o text a hlasy, není to píseň („Sen kocoura Vavřince“). Frippovský kytarista (a klávesák) Pavel Richter ve skladbě „Mojmírův sen (a jak to málem dopadlo)“ obalil gradovaným zvukomalebným ambientem televizní pojednání o porcování prasete. Ivan Palacký se svým samplerem a ozvučeným pletacím strojem Dopleta vybudoval krátkou surrealistickou koláž „Luzný těla sklon“. Poté dvojice punkového rockera a folkaře, Miroslav Wanek a Jakub Čermák, oba s akustickými kytarami, zazpívají „O původu kocourů Vavřinců“ („…rok 1967….ještě tady nejsou tanky/2017…ještě tady nejsou tanky…“), až mrazí. Poslední položkou na nevšedním albu, věnovanému dětskému komiksu o kocouru Vavřincovi, je (po 30 sekundách ticha) „Ohnivá velryba lidožroutka“ kapely OTK; výborně propracovaný alternativní rock – „Já už se na to nemůžu dívat…/Co budem dělat/všichni dohromady jsme na něho slabí…“; mám takový neodbytný pocit, že se to netýká ani tak zvířecích hrdinů a antihrdinů světa dětí…

Křest alba proběhne 27.ledna 2018 v pražském Studiu Paměť; zatím účast potvrdili Michal Kořán, Pavel Richter a Kolena; další vystupující jsou v jednání…

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*