Zpívající klavír a nové formy jazzu
zvuk100%
obal95%
hudba90%
95%Overall Score

Nedávno jsem upozorňoval na fakt, že pianista a skladatel TOMÁŠ SÝKORA vydává ve vlastní režii album sólového klavíruSongs And Old Forms“. Mezitím se album dostalo na světlo světa a je z toho opravdová jazzová událost. Takto koncipovaných (a ještě plně autorských) alb u nás vychází poskrovnu, tudíž už samotná odvaha protagonisty zaslouží ocenění. A pokud se projekt po všech stránkách povede, nezbývá než smeknout. A to je případ právě tohoto alba!

„Songs And Old Forms“ obsahuje 13 z dvacítky klavírních kompozic z posledních deseti let, kdy Sýkora na popud svého učitele z Ježkovy konzervatoře Karla Růžičky realizuje zprvu instruktivní notové album pro studenty, jež se pak změnilo v sérii nahrávek na internetu. Pro album je posléze autor okořenil s citlivým vhledem elektronikou a samplováním. Měl jsem původně obavy, aby té elektroniky nebylo příliš, neboť takový je současný trend, a pianisté si začínají být podobni jako vejce vejci, ale Sýkora k materiálu přistoupil především skrze vlastní přirozenost a intimní vztah ke klavíru. A skrze nikdy nekončící proces poznávání nástroje jako svého alter ego.

Hlavní myšlenka mého alba je spojení starých hudebních forem a principů vážné hudby s jazzovými prvky, elektronickými experimenty a improvizací,“ vyjádřil se sám tvůrce. „Výrazným obohacením celku je použití elektroniky ve formě vrstvení samplů, jejichž hlavním zdrojem je zvuk klavíru a jeho modifikace.“

A nijak se neskrývá s prvotním vlivem takových velikánů jazzového klavíru, jakými jsou Horace Silver, Bill Evans, Chick Corea a Keith Jarrett…

Sýkora ani na okamžik nepotlačuje přirozený klavírní zvuk. Jde nástroji po srsti a když najde nějaký neuralgický bod, potlačí jej. Aniž by ale rezignoval na leckdy vypjaté exprese a čistou melodičnost. Jen do svého výrazového rejstříku nezařazuje hysterii. Netlačí tudíž na pilu, všechny skladby plynou jako čistoskvoucí řeka. Není to veletok, ale není to ani potok. A mnohými přítoky jsou jiskřivé horské bystřiny. Jedenapadesátiminutové album je orámováno akusticky průzračnou lyrikou „Prologue“ a „Epilogue“. U dalších tracků jen v několika případech jasně rozeznáme podíl elektroniky. To je případ rozvolněné kompozice „Ricercar“, kde se elektroakustická klavírní zvukomalba pojí s improvizací a náznakem barokní melodie, či „Etude“, kde elektronická složka rytmicky zvrásňuje směs kovových, preparovaných a přirozených klavírních tónů a jejich shluků. Většinou si ani neuvědomujeme, jak vzniká ona vrstevnatost Sýkorových skladeb (“Motetus“ či minimalisticky laděná „A Quiet Patience“), proměnlivá lyrika („Rondelus“, „Autumn Etude“, jarrettovská „Winter Shine“), zvláštní propletence temna a jasu („Willow“), voňavá kytice melodií („A Song For My Mother“), meditativnost („Moment Musicaux“) a strhující fúze prokofjevovské a hispánské expresivnosti a´la Chick Corea v nejdelší skladbě alba, „Villanelle“ (7:25).

Nejbližší koncerty Sýkorova sólového piana, na kterém lze album koupit (včetně dobrých kamenných prodejců), jsou plánovány na leden. Jinak si ho můžete poslechnout a stáhnout zde:

Songs and Old Forms by Tomáš Sýkora

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*