Podzimní vichr z jazzového New Yorku
zvuk100%
obal100%
hudba100%
100%Overall Score

V New Yorku se o tomto albu mluví jako o nejžhavějším kandidátu na Jazzové album roku. Zove se „Autumn Wind“ a natočil jej jako svoje sedmé autorské album devětatřicetiletý kytarista a skladatel SCOTT DuBOIS. Jde zároveň o druhý titul na prestižní mnichovské značce Act Music; první byl „Winter Light“ (2015) a hudebními kritiky byl zařazen do první desítky nejlepších alb na světové jazzové scéně toho roku. Zároveň se zdá, že jde o promyšlený koncept ročních období, takže se můžeme těšit na další dvě skvostná tématická alba. Však se autora na to hodlám zeptat v chystaném interview, samozřejmě pro JazzPort…

Album, jež oficiálně spatřilo světlo světa 27.října, je opět výhradním kompozičním a aranžérským dílem DuBoise. Natočil jej se svým kvartetem, v němž již deset let figurují navýsost výteční instrumentalisté. Kromě rodilého Newyorčana, kontrabasisty Thomase Morgana (hraje jinak v duu s Billem Frisellem!), zde působí Evropané etablovaní na scéně Velkého jablka – dánský bubeník Kresten Osgood a především virtuózní německý tenorsaxofonista a basklarinetista Gebhard Ullmann. Co je ovšem jiné oproti předchozím počinům, to je účast smyčcového a dechového kvarteta (flétna, hoboj, klarinet, fagot), jež umocňují nepokojnou, nepředvídatelnou povahu podzimního času; ona jedinečná, silnými impresemi nasycená hudební cesta, lemovaná moderním komorním jazzem, žánrovým amalgámem zvaným americana a soudobou vážnou hudbou, je vskutku vzrušující, zneklidňující, úchvatně krásná!

DuBois je navíc nesmírně šikovným aranžérem, který onu opojně třaskavou směs dávkuje. První track („Mid-September Changing Light“) je tvořen „pouze“ kytarou, postupně vrstvenou na minimalistických základech, přičemž sazby jsou neočekávatelně dynamicky i výrazově proměnlivé. V následujícím „Late September Dusk Walk“ jsme užaslými svědky lyrického dialogu kytary s kontrbasem. V „Early October Insect Songs“ se v řízně svižných minimalistických figurách přidává basklarinet, čtvrtý track („Mid-October Migration“) je již záležitostí celého kvarteta, jenž mísí výrazný melodický motiv s lyrizujícími i dravě expresivními polohami; tady Ullmann hraje na tenorsax, a také strhujícím způsobem. V basklarinetovém sóle v „Late October Changing Leaves“ ovšem dokazuje, že je přímým následovníkem legendárního Erica Dolphyho. K\ytara tady funguje spíše jako minimalistické zahušťovadlo, což je příznačné pro téměř celé album; lídrova kytara neslouží jako stěžejní sólový nástroj, jak by se dalo očekávat, ale především jako koření; a kdo někdy vařil, ví, že to určuje chuť jídla. Na řadě je pětiminutový skvost „Early November Bird Formations“, v němž se k jazzovému kvartetu přidávají čtvery smyčce. Do hustého, až glassovky výživného zvuku se do procesu gradace zapojují strhujícím způsobem až free-jazzově vypjatý tenorsax a výbuchy bicích. Po nadýchaném, niterném závanu „Autumn Wind“ zazní violoncellové antré k „Mid-November Moonlit Forest“; děje se tady toho tolik, že by to mnohým vystačilo na celou desku. Sedm a půl minuty jazzovým a smyčcovým kvartetem mistrovsky naplněného hudebního toku, z něhož vyšlehne navíc JEDINÉ pravověrné kytarové sólo! Po countryově pohodovém kusu „Late November Farm Fields“, ve kterém exceluje nádherně melodický tón basklarinetu, se ozvou všechna tři kvareta. V gradované svižnůstce „Early December Blue Sky And Chimney Smoke“ jde o podobu hutného magmatu, zatímco v nejdelší kompozici „Mid-December Night Sky“ (osm minut) naplňují zvukovou paletu snad všemi barvami zralého Podzimu. Smyčce vytvářejí ambientně lyrické plochy, zatímco dechové kvarteto v kontrapunktu minimalisticky štěbetá; vše doplňují vyhrávky tenorsaxu, kytary a kontrabasu. Finále alba tvoří „Autumn Aurora Borealis“ s dvěma kontrapunkticky vedenými dronovými hlasy smyčců a dechů, jež představují úchvatně houstnoucí shluk barev, do kterých vpadne rozvolněná rytmika, střemhlavá kytara a free-jazzový tenor. Jako zklidňující coda pak funguje poslední track, pouze smyčcovým kvartetem reprízovaná skladba „Mid-November Moonlit Forest“; vzletně melodický motiv je tu rozveden do impresionistické hloubky.

Ano, „Autumn Wind“ je jedno z nejsilnějších (a největrnějších) jazzových alb roku 2017!

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*