Voila na vlnách jazzu, popu, rocku a dokonce rapu
zvuk100%
obal, booklet100%
hudba70%
90%Overall Score

Nadžánrová kapela VOILA si k sedmi letům fungování na naší scéně nadělila (a opět ve vlastní režii, za pomoci crowdfundingové platformy HitHit.cz) druhé album – „On the Waves“ (v distribuci Supraphonu). Oproti výtečnému, tři roky starému debutu „Décollage“, jež vyneslo zpěvačce Zdence Trvalcové označení (a po právu) „slovenská Zaz“, novinka znamená výrazný posun k rockovějšímu a popovějšímu výrazu, a nově také k elektronické hudbě. Také francouzština již nevládne (zazní jen dvakrát), přibylo angličtiny a objevuje se také slovenština a dokonce španělština. Zprvu by se mohlo zdát, že to fungovat příliš nebude, ale naštěstí se obavy nenaplnily. I když mám určité výhrady…

Album bylo natočeno ve studiu Golden Hive u Filipa Jelínka, který je podepsán pod nahrávky třeba takových J.A.R. či Illustratosphere. Sestava kapely zůstala oproti první desce nezměněna – vedle zpěvačky a autorky Zdenky Trvalcové je to Michal Mihok (akordeon, Farfisa), Miloš Klápště (baskytara, kontrabas, synth-bass), Antonín Dlapa (kytary) a Jan Chalupa (bicí). Hostuje zde navíc třináct instrumentalistů a vokalistů. Kolekce devíti písní je cele autorská a je inspirována zpěvaččinými příběhy z cest. Trvalcová k tomu dodává:

Posluchači se tak mohou nechat unést na audio vlnách do Francie či Španělska, a nebo si vychutnat ambientní momenty prchavého štěstí.“

Ambientní zvuky album otevírají i zakončují. Dávají mu zvláštní příchuť; nejdříve vyvolávají očekávání a posléze pocit smutku z čehosi nenaplněného, neboť následují po tanečním techno rytmu jako z letní Ibizy. Tato poslední píseň (s antré ve španělšině, poté se slovenským textem a nakonec s rapem v angličtině) v sobě spojuje cosi, co cítím jako umělé; úplně stejně jako ono letní diskotékové třeštění v přímořských turistických letoviscích. Kladu si otázku, zda se tímto směrem nebude Voila třeba ubírat, ale přikláním se spíše k tomu, že jde o recesi. Tedy doufám…

Problematický je pro mne ještě úvodní track, „Arles, Avignon“, kde hostuje rapper Jan Hovorka s anglickým recitativem, ačkoli je píseň jinak zpívaná francouzsky. Ten rap je tam tak nějak navíc. Ale Trvalcová naštěstí zpívá výborně! Její hlas je sice ostrohranný, leckdy břitký, ale zachovává si dívčí esprit a nefalšovanou něhu (podobně jako Zaz). Pokud první album naznačovalo šansonové kořeny tvorby Trvalcové, nová deska již neodkazuje tak očividně k francouzským kořenům. Výjimkou je snad pouze druhá píseň ve francouzštině, kterou je track č.4 – „Duo“, zpívaná jímavě (též s něžným milostným recitativem) a s podporou hostujícího smyčcového kvarteta Kvintesence Quartet a skvostných podmaleb akordeonu.

Moc se mi ale líbí příchuť archaického bigbítu, patřičně zahuštěného Farfisou, jako je tomu v písních „Fine“ a „Twist Game“. Od něho je blíž, než se zdá, ke zpěvnému popu, který ale kapela oblékla do slušivého kabátku a nemínila rozhodně zabřednout do kýče – viz.titulní „On the Waves“. Nechybí ani skvostná art-rockově vystavěná balada – „Tealovers“ je protkána smyčci Kvintesence kvareta, zpěvačka zde rozprostře svůj hlas do nesmírné výrazové šíře a zároveň emocionální hloubky, tok nabývá na intenzitě i dynamické tvárnosti. Neobyčejně zdařilým výletem do jazzového zvuku jsou pak dvě písně: „Tulácká“, zpívaná slovensky, je mile milostná, s vynikajícími vyhrávkami trubky Štěpánky Balcarové a gradovaným sólem el.kytary, „Casanova Boys“ je sycena šťavnatým gypsy-swingem, ženskými vokály a parádním sólovým chorusem hostujícícho tenorsaxofonisty Jana Pospíšila.

Druhé album každopádně potvrdilo kvality kapely Voila, ale zároveň naznačilo, že zůstat originálem je stále těžší. A ne všechny přísady že jsou ty pravé ořechové…

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*