Jazz, světlo a stíny pozdního léta u moře...
zvuk100%
obal, booklet90%
hudba80%
90%Overall Score

Britský label Edition Records vydal 6.října album pozoruhodnému mezinárodnímu triu. To tvoří portugalský pianista MÁRIO LAGINHA, britský saxofonista JULIAN ARGÜELLES a norský perkusista HELGE ANDREAS NORBAKKEN a ona první společná nahrávka se zove příznačně „Setembro“. Jejich komorní jazz je laděn do chuti, vůní a barev pozdního léta na břehu moře, s čímž rezonuje i cover-foto na obalu…

Mário Laginha, autor většiny skladeb (osmi z deseti), se proslavil dlouholetou spoluprací se zpěvačkou Marií João a s filmovým skladatelem Bernardem Sassettim; hrál též v duu s klasickým pianistou Pedrem Burmesterem. Julian Argüelles, který pro album napsal dvě skladby, začínal v legendárním britském bigbandu Loose Tubes, se svým vlastním kvartetem vydal před dvěma lety vysoce ceněnou desku „Tetra“, již někteří hudební kritici označovali jako „Britské jazzové album roku 2015“. Helge Andreas Norbakken byl oporou Mari Boine Bandu, vyhledávali a vyhledávají ho další hvězdy, často z ethno-jazzového nebe.

Třiapadesátiminutové album působí sevřeně a je příjemné ho poslouchat. Navzdory jisté líbivosti a zvukomalebnosti ale ani na okamžik nesklouzne do podbízivosti a už vůbec ne do kýče. Každá skladba staví na výrazném melodickém motivu či chytlavých figurách, často minimalistických. Klavírní antré určují charakter některých kompozic, perkuse dokáží být až pavučinové či naopak výbušné, saxofonista využívá sopránového a tenorového zvuku rovnoměrně, což působí osvěživě. Hned v úvodním tracku „Mãos na Parede“ vyústí křehký lyrismus v juchavou tanečnost, v následující skladbě „Fisicamente“ trio pracuje se svižnými sazbami, které vygradují do smršti tří navzájem propletených hlasů. Naopak rozvolněnější a emočně proměnlivější propletence sytí kompozici „O Primeiro Dia“, jež přejde plynule v první vrchol alba, oslavu známého kulturního areálu ve městě Porto „Serralves“. Klavírní staccato, řízné perkuse (hlavně cajón) a robustní tenorsax mají opravdu šmrnc. V půli se vyloupne společné sólo saxofonu a cajónu, přidá se piano a sax zdrsní, vše se pak změní v melodickou lyriku. Příkladem čistokrevné lyriky s výraznou melodií, která by se hodila pro romantické chvíle ve dvou na břehu moře, je „Perto de Alguén“. Po ní vás ale postaví na nohy bezmála devítiminutová kompozice „Coisas da Terra“ (nejdelší na albu), neobyčejně naléhavá, zprvu s řezavými riffy, ostinatem sopránsaxových tónů, s rytmizovaným pianem v kontrapunktu a zahuštěnými perkusemi, posléze zvolněná do nadýchané minimalistické figury se sólem sopránky, hluboce ponořené do emotivně zabarveného lyrismu; pak osamí perlivé piano, postupně nabývá na naléhavosti, až je skoro překotný, a celé trio se v závěru vrátí k počáteční říznosti. Poté následují dvě skladby z pera saxofonisty: „Hugger Mugger“ (vyjádření buď zmatku, či tajemství) je nadýchaný duet piana a sopránky a „Yada Yada“ (něco jako naše Bla bla) je triová, skandinávsky ochucená lahůdka s tenorsaxem. Vyloženě lyricky jímavým dílkem, jehož melodie je až písňová, je předposlední track „Horn Please“, v závěrečném tracku „Lugar Bem Situado“ pak trio k jímavosti přidává naléhavost, která citlivého posluchače opravdu zasáhne…

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*