Temné i nadějeplné hudební zápisky Davida Kollara

Temné i nadějeplné hudební zápisky Davida Kollara

zvuk
100
obal
100
hudba
90
97

Košický label Hevhetia vydal druhé sólové album DAVIDA KOLLARA. Jmenuje se „Notes From The Underground“ a světlo světa spatřilo čtyři roky po debutu „The Son“. Ne, že by tento prešovský experimentální kytarista a kouzelník s elektronickým zvukem celé ty roky zahálel, naopak! S mezinárodními formacemi KoMaRa a The Blessed Beat natočil výtečná alba, v loňském roce vydal pozoruhodnou knihu „Zápisky I.“…

Novinka je inspirována slavným Dostojevského románem. Kollar zde pracuje s vrstvami elektronické a elektroakustické hudby, experimentuje s ambientem; využil zvuky modulárního syntezátoru a následně použil kytarový zvuk, ale v menší míře než v předchozích projektech. Některé riffy protáhl ještě přes modulátor a různě procesoval. Tyto elektronicky různorodé plochy doplňuje až éterická či naopak řeřavá trubka, kterou hraje svým typickým čarovným způsobem Paolo Raineri, známý z oněch výše uvedených mezinárodních trií. Tímto způsobem o loňském Podzimu vznikala jedna skladba každý den.

Přesně v tom čase diagnostikovali mému velmi dobrému příteli, 34-letému otci tří dětí, nádor na mozku. Věci nabraly šíleně rychlý spád. Věřil jsem ve zvrat a chtěl jsem pomoct. Všechno se to vsáklo do atmosféry skladeb. Album je příběhem, jako Dostojevského Zápisky z podzemí. Ta kniha mi spadla z poličky, když jsem přemýšlel nad názvem alba a jeho konceptem,“ přibližuje Kollar pozadí vzniku nové nahrávky. A dodává: „Za těchto okolností je malba Dušana Očkoviče na obalu shrnutím mé myšlenky…Vidím tam Ježíše, který se nechce podívat do očí. Ale jakmile hoří cigareta, je vždy naděje.“

Temné i nadějeplné hudební zápisky Davida KollaraDevět Kollarových kompozic tvoří sevřený celek, působící na posluchače se vší emocionální silou. Rozvrásněný nebo dronově přelévavý spodní proud drží každou skladbu pohromadě, a tak oba protagonisté mohou pouštět svoji fantazii na dobrodružnou cestu až kamsi do zvukového Předpeklí. Ačkoli některé tracky znějí zlověstně, až hororově (např.titulní skladba či „KOMA“), nepůsobí negativně; jde o zvláštní způsob vyjádření smutku, který nelze popsat, ten si musí každý procítit. Kontrast mnohdy brutálního industriálního zvuku a ambientu, tu temného, onde hymnického, ale za všech okolností plného barev a dynamicky proměnlivého, je základním rysem nové Kollarovy tvorby; tady nade všemi vysoko čnějí skladby „Thirst Of Life“, „All Golden Dreams“ a „Underground“. Album uzavírá příznačně „God Would Grand Me Determination“ s výraznou rytmickou linkou, chytlavými příznaky trubky a ambientních vln, vyznívající nadějeplně…

Nuže, zde je ochutnávka: