Žhavé blues v podání fotografa Jindřicha Oplta a kapely B.B.Band

Žhavé blues v podání fotografa Jindřicha Oplta a kapely B.B.Band

Jak už jsme avizovali, v jazzovém klubu a restaurantu Satchmo v Hradci Králové byla 8.září zahájena výstava „Blues kolem vás“ fotografa JINDŘICHA OPLTA. Jeho fotky (nikoli fotografie, jak se sám Oplt zdůraznil) zdobí také některé reporty zde na JazzPortu. Na pozvání fotografa přijela na východ Čech severočeská bluesová parta B.B.Band. Slyšel jsem již lecjakou dvanáctkovou úderku, ale to, co předvedla tato šestice (s violoncellistkou!), to překonalo všechna očekávání…

V klubovém prostoru Satchma visí kolekce 21 velkoformátových fotografií (pardón, fotek), mezi nimiž nechybí ani výrazné portréty Iggyho Popa a Patti Smith, pořízené na trutnovském Woodstocku. Oplt ovšem nefotí pouze na domácích kolbištích, ale také za hranicemi, především pak v Polsku.

Pořadatel výstavy Patrick Marek vybral původně dvacítku fotek, a já jsem si pak ještě prosadil tu kytaru Seasicka Stevea takže se musel zatlouct ještě jeden hřebík,“ nechal se slyšet. „A to je asi fotka, které si vážím nejvíc, protože to byla naprosto ojedinělá příležitost ho vidět. A pro mne obrovskej zážitek.“

Zde je kompletní sada Opltových fotek ze Seasickova koncertu.

Bluesová kapela B.B.BAND z Bíliny, zpřízněná s fotografem dlouholetým přátelstvím, vznikla v roce 1998 kolem výrazného frontmana, zpěváka a kytaristy Vládi „Orlíka“ Orlovského. V Satchmu se představila v nejsilnější, to jest šestičlenné sestavě. Rytmiku tvoří bubeník Karel Šimon a netradiční violoncello Ivy Muzičkové, samozřejmě patřičně zahuštěnou kytarami Václava Schwarzingera a Pavla Eisenhammera. Ti samozřejmě dokáží vystřihnout i parádní sóla; Eisenhammer je více jazzový, Schwarzinger říznější, rockovější. Ovšem největší pozornost na sebe strhává vedle Orlovského tvárného, syrového zpěvu matador mezi foukacími harmonikáři na severočeské bluesové scéně, Bohuslav B.B.Budina. Ten evidentně čerpá z odkazu geniálního Sonnyho Boy Williamsona, v jehož slavném kousku „Help Me“ doslova zvedl posluchače ze židlí. Stejně tak v závěrečném klenotu „Stormy Monday Blues“. Vernisážové vystoupení mělo charakter žhavého sejšnu se spoustou improvizace. Kapela sáhla nejen do pokladnice chicagského a texaského blues 50.a 60.let, ale též do dílny třeba Stevieho Ray Vaughana, Jonnyho Langa či Kennyho Wayne Shepperda. Nechyběl ale ani takový Prince a jeho „Purple Rain“, nebo ukázky jižanského písničkářství.

Náladu nadmíru povedené vernisáže, na jakou mnozí královéhradečtí pamětníci nepamatují, snad alespoň napoví fotoreport Patricka Marka…