Francouzské kvarteto Pulcinella a jeho jazz dell´arte
zvuk100%
obal, booklet100%
hudba100%
100%Overall Score

Budapešťské hudební centrum od roku 2008 pravidelně vítá vynikající kvarteto PULCINELLA z francouzského města Toulouse. Letos na značce BMC Records tento originální soubor vydal již druhé album (celkově páté) – „3/4 d´once“. Titul odkazuje k váze lidské duše opouštějící tělo v okamžiku smrti, oněm 21 gramům…

Pulcinella působí od roku 2004. Především koncertuje; za sebou má již 500 koncertů, na nichž čtveřice Francouzů hraje jazzovou hudbu, sycenou divokou směsí hard-bopu, free-jazzu, funky, minimalismu, etnické hudby a rocku. Název kapely znamená také postavu z italské komedie dell´arte a hudebníci hrají opravdu živelnou hudbu bohatou na humor, bezbřehou fantazii a narativnost. Hudba může být vskutku až hektická, obvzláště rytmicky, podobna středověké taškařici, ale nechybí ani melodramatická melancholie a´la Pierrot lunaire. Soubor založil saxofonista a flétnista Bernard Doumerc, autor většiny repertoáru, ovlivněný Chrisem Potterem a Branfordem Marsalisem. Na Doumercových aranžích se na novince podílel legendární francouzský multiinstrumentalista Sylvain Rifflet, což hudbu Pulcinelly posunulo k ještě vytříbenějšímu zvuku. Druhým sólistou (a také autorem jedné, a to úvodní skladby) je akordeonista Florian Demonsant, jenž se pohybuje mezi world-music a volnou improvizací. Neobyčejně hutnou a šťavnatou rytmiku pak tvoří kontrabasista Jean-Marc Serpin a bubeník Pierre Pollet.

Devětačtyřicetiminutové album je vzácně vyrovnané, bez jediného hluchého okamžiku. Každá z osmi kompozic má sice stejnou ideu a uchopení, ale přesto zní jedinečně, osobitě. Úvodní skladba „TPDC“ je postavena na svižném balkánském ostinatu, v úvodu ale jasně odkazující na minimalismus. Avšak kapela nezůstane jen u střemhlavosti, dojde i na výrazně budované zvolnění s naléhavým motivem a sólo akordeonu. V „She Liked Summer“ jsou rozpuštěny v dechberoucím toku taneční juchání, bopový kontrapunkt, minimalismus, orientální melodika a gradující sólo tenorsaxu. „Melchizedec“ pojednává o biblické postavě, duchovnímu králi Jeruzaléma, takže neudiví prvky klezmeru; ovšem co udiví, jsou sóla bicích, kontrabasu a strhující rytmický proud, nad nímž se táhle, chorálovitě převalují saxofonové tóny. Titulní „3/4 d´once“ zní tajemně, niterně, nadýchaně; ovšem postupně se hudba dynamizuje, houstne, nabývá na intenzitě. V závěru dojde ke zjemnění, umocněném zvonkohrou. Po nostalgicky i vášnivě valčíkovém kusu „Outside Your Door“ album vrcholí až orgastickým způsobem. Sedmiminutová skladba „All Bets Are Off“ udivuje rytmickou hustotou a říznými bopovými sazbami tenorsaxu, přičemž neustálá proměnlivost toku a krátká spočinutí v jakémsi očekávání věcí příštích činí z poslechu skutečné dobrodružství. Hard-bopové frázování se nakonec free-jazzově rozvolní, aby se následně tenor vydal do stratosférických výšin. Následující hudební vyjádření hormonu spánku „Melatonin“ se z počáteční pohody dostane k zneklidňujícímu, hrozivému zvuku saxu a bezmála hard-coreovému rytmickému šílenství, aby za přispění flétny vyústil v nymanovsky zabarvený minimalistický nářez. Konec alba je pak ve znamení lyrického minimalismu s nepravidelnými zámlkami ve skladbě „Shadow Girl“.

Nemohu si pomoci, ale jde o další stoprocentní počin budapešťského vydavatelství!

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*