Sluneční hodiny ukazují, jak vypadá současný jazz...
zvuk100%
obal90%
hudba100%
97%Průměrné skóre

Po albu „Sundial“, které v roce 2014 vyšlo ještě na polské značce For Tune, natočilo trio JACHNA / TARWID / KARCH vloni pokračování Slunečních hodin. Titul „Sundial II.“ již ale vydal slovenský label Hevhetia. A trio vysoko nastavenou laťku dokonce přeskočilo. Neobvykle sestavený nástrojový trojlístek rozkvetl do netušených barev a tvarů…

Trumpetista Wojciech Jachna, člen experimentálních souborů Contemporary Noise Sextet, Sing Sing Penelope a polovina dua s Jackem Buhlem, se v triu obklopil mladšími kolegy, absolventy prestižní Rytmisk Musikkonservarorium v Kodani; za klavírem sedí Gregory Tarwid a za bicími Albert Karch. Album obsahuje devět autorských kompozic, z větší části Tarwidových…

Většina skladeb je sycena nejen jazzem, a to z různých zdrojů, ale také soudobou komorní hudbou. Přitom si zachovávají výraznou improvizační tvář, a to dokonce se zappovským šklebem; třeba nejdelší (8:31), a zároveň nejsilnější kompozicí je „Money for AP“, jež vykazuje navýsost strhující zappovské střihy mezi hard-bopem, tangem, kabaretem a soudobkou!

Album nemá hluché místo. Každá skladba vykazuje nějaký neobyčejný hudební nápad. Třeba v Karchově kompozici „Holmen“ trio výtečným způsobem nakládá s rozvolněnou stavbou, která ale drží pohromadě a je v ní jednolitá naléhavost, jež vyústí v lyrické imprese. Stejným autorstvím se může pochlubit tříminutový skvost „Mirror Of Thousand Flowers (for Miyako)“; nepracuje explicitně s japonskými motivy, a přesto nepostrádá ostrovní poezii a barvy, což umocňují zvuky klavírních strun. Druhý vrchol alba pro mne představuje kompozice, již napsal Jachna – „One For Hedhehog“ je zprvu ježatá hardbopovka, již trio posléze přetaví v doom-bluesový proud, který se přeleje do zdrsněného tanga a posléze free-jazzově vygraduje. Závěr dechberoucí skladby obstarává sólový výbuch bicích. Po klavírní etudě „Carol“, něčím mezi Smetanou a Szymanowskim, album končí šestiminutovou kolektivní improvizací „Spirited Away Song“. Jakoby zadrhnutá vzletná melodie na půdorysu chorálu, rozvolněné piano, líné bicí, a přesto trio udržuje hutné napětí – smekám!

Rytmika je nesmírně elastická, poddajná, přesto hutná a schopná vystřelit občas i emotivní náboj pořádné ráže, ale výkon trumpetisty (a křídlovkáře) lze bez uzardění označit jako fenomenální! Dokáže vyjádřit každou emoci, náladu, barvu, výraz, a přitom nikoho nepřipomíná, natož pak kopíruje! Již nyní se může směle postavit vedle velikána Tomasze Stańka…

Podobné články

Napište komentář

E-mail nebude publikován

*