Jacques Kuba Séguin a jeho kanadsko-polské krajobrazy
zvuk100%
obal80%
hudba90%
90%Overall Score

Kanadský trumpetista a skladatel polského původu JACQUES KUBA SÉGUIN natočil své nové album „Litania Projekt“ pro slovenský label Hevhetia! Není to ledajaké řadové album jednoho z nejlepších kanadských instrumentalistů; podílelo se na něm totiž také smyčcové kvarteto z jeho domovského Montrealu Quatuor Bozzini. A samozřejmě Séguinovo jazzové kvarteto, ve kterém vedle lídra a autora všech kompozic hrají ještě Frédéric Alarie (kontrabas), Jonathan Cayer (piano) a Jim Doxas (bicí).

Sedmatřicetiletý Séguin je typem univerzálního muzikanta, který je v současnosti činný ve dvou odlišných jazzových projektech. Pod názvem Odd Lot se skrývá soubor, sdružující od roku 2010 montrealské hudebníky hrající fúzi východoevropské hudby s jazzem; Litania Projekt zase snoubí severský jazz s neoklasickou hudbou. Vznikl před čtyřmi lety a absolvoval již velká turné nejen v Kanadě, ale též v Polsku (mimochodem s fenomenálním jazzovým houslistou Adamem Baldychem), Německu a Číně…

Bezmála padesátiminutové album obsahuje čtyři kompozice, z nichž jedna zabírá prakticky polovinu celkové stopáže; jde o čtyřvětou suitu „Étude des Lueurs“. Jde skutečně o silné záblesky kompozičního umění, ve kterých Séguin dokázal propojit hard-bop s komorní soudobou hudbou, aniž by rezignoval na melodii až romanticky vzletnou na straně jedné a na experimentální tónové postupy na straně druhé.

Všechny věty, včetně úvodní, pouze dvouminutové, dokáží protagonisté patřičně vygradovat, přičemž dochází k nečekaným propojením jazzového a smyčcového kvarteta. Obě tělesa tady fungují vskutku kongeniálně, takže dynamická, výrazová a barevná proměnlivost hudebního toku trvale překvapuje, a přitom je navýsost srozumitelná i méně obeznámeným posluchačům z obou táborů. Třetí část, již tvoří pouze postupně zahušťovaná atonální změť smyčcových nástrojů, tvoří dokonce navýsost vzrušující (a logický) protipól vesměs příjemně plynoucí hudbě, v závěrečné větě pak nabývá romantická melodie překvapivé výrazové intenzity, korunované skvostnými sóly kontrabasu a samozřejmě lídrovy trubky. Album dále obsahuje skladbu, jež evokuje swingový standard („Milość ci wszystko wybaczy“), a velmi osvěžující inspiraci novým tangem a´la Piazzolla v podobě emotivně zahrané a sóly piana a bicích ozdobené „Magda´s Tango“. Závěr výtečného alba obstarává dvanáctiminutová kompozice s všeříkajícím titulem „Krajobraz dla Muniaka“; odkazuje totiž k polské jazzové legendě, saxofonistovi Januszi Muniakovi, který 31.ledna 2016 zemřel. Nádherná pocta, začínající niterným, preparovaným zvukem klavíru, na který se nabalí lyrická melodie trubky; prvních sedm a půl minuty nejsou potřeba bicí, přesto je tok hutný. V posledních třech minutách pak hrají všichni, a to v jímavé minimalistické figuře, která vyústí v náznak Ravelova Bolera…

Krásná deska!

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*