Když jsem v závěru své recenze předešlého, v pořadí druhého alba Hanky Gregušové „Essence“ napsal, že tato zpěvačka disponuje hlasem jako zvon, nemyslel jsem tím pouze jeho sytost a plnokrevnost, ale také duchovní, nebo chcete-li spirituální hloubku. A jsem nesmírně rád, že se vyplnilo moje tehdejší přání, aby ten hlas byl slyšet do šírého světa. Dnes je Hanka Gregušová ve Spojených státech. Ale ještě před odchodem za moře natočila jako HANKA G ve Studiu Svárov u Lukáše Martínka v červnu 2016 třetí album. Zpěvačka se rozhodla zpracovat vybrané instrumentální skladby věhlasných jazzových pianistů a dát jim vokální podobu, přičemž většinu z nich i otextovala. Zároveň toto album představuje vyvrcholení její spolupráce s jedním z těchto autorů-pianistů, ONDREJEM KRAJŇÁKEM. Ostatně jeho kompozice „Twin Flames“ dala celé nahrávce název. A opravdu příznačný. Oba protagonisté jsou v hudbě něco jako karmická duchovní dvojčata, představují jednu duši ve dvou tělech, též sjednocení tzv.Dvojplamenu, jež tak nastoluje rovnováhu mezi ženským a mužským principem…
Hned úvodní track alba, „Hymn To Freedom“, vás nenechá na pochybách, že posloucháte opravdu něco výjimečného. Není v Evropě tolik zpěvaček, které i jazzově myslí, když zpívají jazz. Hanka Gregušová se nepokouší jazz zpívat, ona ho má v sobě, nejen v hlasivkách. Znělý, gospelovou empatií naplněný hlas síly Mahalie Jackson vyjadřuje smutek i odhodlání, jež musel cítit autor Oscar Peterson po násilné smrti Martina Luthera Kinga.
„Text jsem napsala jako podporu pro všechny Afro-Američany v boji za jejich práva,“ prohlásila zpěvačka, „což pociťuji v současnosti velmi aktuálně právě tady v USA.“
Nechte se pak pohladit vřelým a zároveň vášnivým zpěvem v Hancockově skladbě „Alone and I“; ano, je tam cítit také smutek, umocněný bluesovým feelingem Krajňákova klavíru, ale není to projev bezvýchodnosti, ale naděje a víry.
Nechte se obejmout jímavými tóny balady „Remembrance“ z pera Ernesta Oláha, romského jazzmana, kterému složil Ondrej Krajňák před třemi lety úchvatný hold albem „Forevernest“. Hanka Gregušová střídá nabluesovělý zpěv s rozechvělým tremolem, klavír je až třeskutě roztoužený; je to ohňostroj citů, kterým uvěříte.
Nechte se roztančit při svižně frázovaném a hutně projasněném kusu Chicka Corey „High Wire – The Aerialist“.
Nechte se zasáhnout silným soulovým nábojem skvostné skladby „I´ll Be Around“, kterou napsal McCoy Tyner pro Phillis Hyman. Hanka Gregušová ji proměnila v hořko-sladko-slanou poctu této nešťastné zpěvačce.
Nechte se osvěžit swingovou jízdou v „I Mean You“; Thelonious Monk s Colemanem Hawkinsem by zaplesali nad perfektním frázováním obou aktérů.
Nechte se omámit vášnivou, náruživou baladou „Twin Flames“.
Nechte do sebe vstoupit až vesmírný cit, gospelový oheň a temné blues v „Left Alone“, Waldronově klenotu pro legendární Billie Holiday. Již první minuta, zpívaná a´capella, stačí na to, aby vás pokryla husí kůže od hlavy až k patě.
Ostatně, tohle album nemá konec. Jen začátek…
(Pozn.autora: Tato recenze je v podstatě textem v bookletu alba, zde v anglickém překladu, který jsem měl tu čest napsat; stojím si za každým slovem i jako recenzent.)
Na webových stránkách Hanky Gregušové lze získat informace o možnosti toto výjimečně zdařilé duetové album získat (vyšlo totiž vlastním nákladem)…
