Šest malebných ostrovů Lukáše Landy
zvuk90%
cover80%
hudba85%
85%Overall Score

Má už za sebou turné po Tchaj-wanu i časté koncertování ve Švýcarsku, a konečně také u nás začíná být prorokem – LUKÁŠ LANDA! Tento nesmírně talentovaný lo-fi písničkář vydal nedávno na nezávislém digitálním labelu Bad Names druhé sólové album „Islands“. Oproti debutu „This Is This“ (2014) připojil k písničkářství notnou dávku bedroom elektroniky a dosáhl tak plnokrevného zvuku…

Šestipísničkové digital download album „Islands“ je inspirováno především geniem loci Rohanského ostrova v pražském Karlíně, k němuž se vztahuje koneckonců i cover alba a video k druhému singlu („4to4 Days“ – viz.pod recenzí). Společně s Landou album produkoval a také mixoval Tomáš Havlen, výrazný producent na poli domácí hipsterské subkultury. Landa si s novinkou dal načas, což se projevilo navýsost pozitivně, a z nepříliš rozsáhlé kolekce tak učinil neobyčejně silné album.

Sám k tomu říká: „Hodně mi pomohlo, když jsem si jednou v Praze uvědomil, že není třeba nikam pospíchat. Je třeba jen se neustále snažit posouvat dál. Hudba se dá dělat do smrti.“

Album otevírá chytlavý kytarový riff písně „Hearts“. Směs elektrického a akustického zvuku je určující nejen v tomto případě; jde o základní výrazový prvek všech Landových skladeb. Dalším je zdánlivě nevzrušivý zpěv, který třeba tady osciluje někde mezi Liamem Gallagherem (Oasis) a Ivanem Csudaiem. Landa jako instrumentalista vzorně pracuje s dynamikou, nepřesléchnutelné jsou lahůdkové vyhrávky plné barev. Následující „Joanne“ evokuje hlavně v počátku Depeche Mode, podobně využívá i elektrické kytary, jež se do minimalisticky rytmické sazby doslova zařezává. Zastřený zpěv trochu evokuje Brendana Perryho (Dead Can Dance), ale Landa jej nakonec obohacuje o falzet, kterým dotváří instrumentální pasáže. Hodně akustická „4to4 Days“ je načichlá folkem, ale v okamžiku, kdy se vynoří vzrušující elektronický rytmus, na který se v refrénech nabalují bohaté instrumentální barvy, dostane se písničkář až do hájemství space-folku. Ale současného, nikoli toho z konce 60.let, neboť postrádá acidovou chuť psychedelie. Doslova opojné spojení akustické kytary a elektra znásobuje v lo-fi folk-rockové písni „Emma“ zvonivý zvuk dalších nástrojů (hlavně piana) a náznak elektricky bouřlivé kytary. V „Interlude“ je naopak více elektronického zvuku, ale ten působí snovějším dojmem; Landa se naštěstí vyhnul tolikrát již provařenému ambientu, což mu slouží ke cti. Navíc se tady toho děje mnohem více, co ani nelze popsat – opravdu tohle je pro hodně mlsné uši! Závěrečnou „Hold Still“ uvozuje baskytarový riff, na který se nabalí perkusivně tepající elektro-rytmus a posléze až filmově dramatická oblaka. Oproti tomu je zpěv jímavý, což vytváří napětí, jež nakonec umocní úchvatná instrumentální gradace!

Nenechte si ujít nejbližší Lukášův koncert v Paláci Akropolis 20.října, kde vystoupí jako speciální host (vedle Markéty Irglové!) na křtu CD kapely The Fellas.

Related Posts

One Response

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.