Wadada Leo Smith zhudebnil národní parky... a jak!
zvuk100%
obal100%
hudba100%
100%Overall Score

V prosinci oslaví 75.narozeniny, letos již vydal úchvatné album duetů s pianistou Vijayem Iyerem pro mnichovskou značku ECM, dále byl v tomto roce vyznamenán uměleckými cenami Hammer Museum´s Mohn Award (za celoživotní dílo) a Doris Duke Performing Artist Award (za hudební výkony), slaví úspěch v muzeích celého světa se svým ankrasmation (nový systém psaní hudby, kdy tradiční notaci nahrazují výtvarné kompozice plné symbolických barev, linií a tvarů, jemuž se věnuje již od roku 1970); navíc mu 14.října vychází na progresivním americkém labelu Cuneiform Records dvojalbum, jež se nebojím označit za jazzovou událost číslo jedna WADADA LEO SMITH a jeho 2CD „America´s National Parks“.

Dvojalbum navíc vychází ke stému výročí National Park Service, tedy úřadu, který dohlíží na národní parky ve Spojených státech. A právě nyní, v čase vrcholící prezidentské kampaně, sbírají občané podpisy pod petici s heslem Public Lands for All People, v níž žádají Obamu, aby ještě do konce svého prezidentského úřadu podepsal zákon, který na dalších sto let zachová a bude respektovat historické, kulturní, přírodní a duchovní památky a paměť ve prospěch veřejnosti bez ohledu na rasu a postavení. Letos totiž na oba kandidáty, Trumpa i Clintonovou, tlačí mnozí senátoři, aby stát prodal některé veřejné pozemky k průmyslové a další výstavbě ve jménu ekonomického růstu, jež je ve volební kampani skloňován ve všech pádech. A vězte, že zájmu developerů neušly ani národní parky, jako Yellowstone, Velký kaňon a Yosemite, nemluvě o New Orleans! Vydání dvojalba doprovází ještě 12-ti hodinový televizní dokument Kena Burnse s výmluvným titulem „The National Parks: America´s Best Idea“…

Free-jazzová legenda, trumpetista a skladatel Wadada Leo Smith rozšířil svůj kvartet na Golden Quintet; všichni jeho spoluhráči patří k nejlepším instrumentalistům nejen na poli volné improvizace a progresivního jazzu, ale též soudobé vážné hudby. Pianista Anthony Davis (nar.1951) je též experimentujícím skladatelem, studujícím hudbu indonéských gamelanů, kontrabasista John Lindberg (roč.59) založil např.slovutné String Trio Of New York, bubeník Pheeroah akLaff (nar.1955) odsloužil mnoho let u Olivera Lakea, Cecila Taylora a Henryho Threadgilla. Tento kvartet pak doplnila violoncellistka Ashley Walters, ostřílená koncertní hráčka, spolupracující zhusta s jazzovými a avantgardními komorními instrumentalisty (sama založila známý Formalist Quartet).

cover_artDvoudiskové album obsahuje šest Smithových kompozic, z nichž jedna je dokonce více než půlhodinová. První CD otevírá téměř jedenadvacetiminutová skladba „New Orleans: The National Culture Park USA 1718“. K té autor říká: „New Orleans bylo první kulturní centrum v Americe, produkoval první autentickou americkou hudbu – jazz.“ Začáteční riff evokuje rymus chůze otroků s okovy, trubka se pak doslova zařezává, celý kvintet pracuje s dynamickými změnami, užívá proměnlivých barev díky různým nástrojovým souzvukům i kontrapunktu. Smith dokáže svou trubku i vrátit k typickému neworleánskému zvuku, přičemž okolo něj kypí free-jazz. Výborný výkon zde podává též pianista, jehož nástroj dokonce na několik minut osamí, podobně se blýskne kontrabasista a bubeník. Často dochází k rúzným dialogům a trialogům, nic zde není očekávatelné, je to vskutku vzrušující poslech! Následuje méně rozměrná kompozice (9:38), lyrická a pomalá „Eileen Jackson Southern, 1920-2002: A Literary National Park“, výrazně ochucená postupy soudobé vážné hudby; ovšem ve střední části z rozvolněných impresí vybuchne vyloženě free-jazzová pasáž, která zvedá ze židle. Celé se to doslova chvěje napětím, vnitřním pnutím! První disk uzavírá více než dvanáctiminutový mistrovský kus „Yellowstone: The First National Park and the Spirit Of America – The Mountains, Super-Volcano Caldera and Its Ecosystem 1872“. Úvodní tři minuty se do uší line vzrušující duet piana a trubky, občas podmalovaný violoncellem; poté se přidá rytmika, následuje bezmála schumannovské klavírní sólo, krystalicky čisté, v trialogu sólují pak i smyčcové nástroje s klavírem, jejichž témata posléze rozvíjí trubka. Všechno je to nesmírně barevné, sugestivní a … tonální!

Druhé CD přináší vrcholný hudební zážitek v podobě nejrozměrnější kompozice „The Mississippi River: Dark and Deep Dreams Flow the River – a National Memorial Park c.5000 BC“ (31:07). „Mississippi je památníkem, který byl používán jako pohřebiště černých těl,“ vyjádřil se Smith, „ale tělo samo o sobě nezůstane skryto, plave nahoru…“ Hudba evokuje líně tekoucí řeku s občasnými erupcemi violoncella a kontrabasu. Postupně tok houstne, přijímá přítoky soudobé vážné hudby a poté i free-jazzu, a celé je to rozdrásané a naléhavé. Ve střední části to začne gradovat, free-jazz se zhustí do rockově energického magmatu, posléze se promění doslova v drtivý hardcore! Erupce jednotlivých nástrojů probíhají v nečekaných zlomech a navzájem se drtí; tak takový nářez fajnšmekr hned tak neuslyší… Ale ani následující skladba, byť mnohem kratší (6:46), posluchače nikterak nešetří – „Sequoia / Kings Canyon National Parks: The Giant Forest, Great Canyon, Cliffs, Peaks, Waterfalls and Cave Systems 1890“ uvozuje atonální piano, na který se nabalují sekané riffy, ústící v podivně rozrýpanou rozvolněnost, různě vybuchující; ovšem s vrcholem v podobě vypjatého souboje trubky a bicích! Závěrečná patnáctiminutovka „Yosemite: The Glaciers, the Falls, the Wells and the Valley Of Goodwill 1890“ se vrací opět ke strhujícímu free-jazzu s proměnlivou rytmikou, dynamikou a výrazem, okořeněnému vážnou hudbou (hlavně v kontrapunktickém vedení hlasů). A sem se naprosto přirozeně vešel i hlas trubky (s dusítkem), evokující Milese Davise, stejně tak dialog piana a violoncella a´la Arvo Pärt, či výbušné sólo bicích jako z jaderné apokalypsy…

Jazzový titul roku, ať už se stane cokoli!

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*