Léto je mimo jiné časem hudebních festivalů a kdo hledá, svůj šálek kávy si najde. Mne zaujala nabídka festivalu Ahoi! The Full Hit of Summer v rakouském Linzi sice jen s pěti uskupeními v programu, ale o to zajímavějšími.

Úterní festival zahájil krátce po 15. hodině vytrvalý a intenzivní déšť a následně velmi nestandardně klasický smyčcový kvintet, který zahrál Bruknerův smyčcový kvintet v F dur. V tu chvíli se nábřeží Dunaje, kde koncert probíhal, začalo teprve plnit, ani se nechtělo věřit, že je vyprodáno.

Po necelé hodině kvintet nahradila americká skupina s polským názvem Poliça hrající disco se dvěma bubeníky. Velmi taneční skupina. Pokud sledujete tuto scénu, tak pro vás jistě nebudou neznámí. V průběhu koncertu přestalo pršet.

Po krátké pauze nastoupil na pódium islandský zpěvák Ásgeir se svojí kapelou. Tato mladá hvězda velmi zapůsobila svým CD In the Silence, které ji vyneslo celosvětovou popularitu. Charismatický kytarista a zpěvák zpívající vysokým hlasem přivezl mix svých anglických a islandských písní, mezi které zařadil i vlastní verzi písně Heart-Shaped Box od Nirvany. Oproti Björk či Sigur Rós je jeho hudba daleko více popová, ale tak trochu jinak. Pokud jej neznáte, určitě stojí za to si jej vygooglovat. Většina publika se začala pohybovat v rytmu hudby. Jediný koncert, kdy nepršelo.

Před první, menší hvězdou večera a prvním důvodem, proč jsem na festival k Dunaji vyrazil, přišlo varování organizátorů, že se blíží ukrutná bouřka, a instrukcemi co v takovém případě dělat. Pak již nastoupila americká skupina Beirut. Americká „dechovka“ s balkánskými prvky a krásnými melodiemi. Kdo nezná, měl by to napravit. Začalo pršet, začalo hodně pršet, bouřka naštěstí prošla o několik kilometrů vedle. Musím ale pochválit pořadatele, kteří na toto počasí byli připraveni a při příchodu rozdávali pláštěnky. Možná déšť a chlad, anebo spíš samotná hudba rozhoupala a pohltila kompletní publikum. Vlastně i kvůli dešti to byl dost intenzivní a pěkný zážitek.

Následovala cca hodinová přestavba pódia pro hlavní hvězdu večera, kterou návštěvníci trávili ve frontách na cokoli, nebo v místech, kde alespoň trochu nepršelo. A ano, bylo mi jasné, že je skutečně vyprodáno.

Ve 21:30 se za LED konstrukcí začala svůj hodinu a půl trvající set trojice hudebníků z kapely Sigur Rós. Naštěstí po 2 písních byla konstrukce vytažena a hudebníci se přemístili do popředí pódia (naštěstí nepřevzali „schovávací“ trend od své ostrovní kolegyně Björk). Trojice hudebníků nenechala vydechnout nejen sebe, ale ani publikum a v průběhu koncertu zahnala i déšť. Tito šamani z Islandu nepřivezli žádnou klidnou hudbu, ale naopak pořádně „nadupané“ hudební plochy doplněné o Jónsiho vysoký zpěv a Orriho „šílené“ bicí. Hodina a půl megaenergie pumpované do lidí. Toto vám žádné CD a poslech v klidu domova nenahradí. Toto byl víc než 100% zážitek. Následoval dlouhotrvající potlesk a pak konec. Ale zážitek … ten nekončí.

Z fotek sice hudbu neuslyšíte, ale alespoň kus té energie jsem se vám pokusil zprostředkovat.

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.