Vibrace, stavy a emoce jazzového tria
zvuk100%
obal100%
hudba80%
93%Průměrné skóre

Na labelu Hevhetia vyšlo album další naděje slovenského jazzu; VALÉR MIKO TRIO s albem „Vibrations, States, Emotions“ potvrdilo instrumentální i skladatelský um osmatřicetiletého lídra – pianisty…

Valéry Miko (roč.78), který na albu kromě dominantního klavíru hraje ještě na varhany a syntezátor, je znám z kapely Kuba Ursinyho Provisorium a z Pressburger Klezmer Bandu. V roce 2014 debutoval autorským albem sólového piana „Príbehy“, píše hudbu i pro divadlo. Deska „Vibrations, States, Emotions“ je debutovou nahrávkou jeho tria, které vzniklo před dvěma lety a tvoří ho ještě elektrický basák Tamás Belicza, původem z Maďarska (byl členem slovenské rockové kapely Rosemaid), a bubeník Dávid Juraj Raši, který studoval hudbu u Howarda Curtise v Grazu a stačil si zahrát třeba s Bobem Mintzerem, Peterem Bernsteinem a Larrym Goldingsem. Natáčení v malebných a akusticky zajímavých prostorách Empírového divadla v Hlohovci se zúčastnili navíc hostující kytarista Luboš Brtáň (žák Matúše Jakabčice) a hráči smyčcového tria (v aranžích violoncellisty Romana Harvana). Album se skví nádherným obalem a bookletem s fotkami Petera Važana a v grafické úpravě Juraje Koreňa.

Bezmála sedmdesátiminutové album obsahuje osm Mikových autorských kompozic. Nejde o progresivní, nijak novátorskou hudbu; stavba je vesměs přehledná, nekomplikovaná, ačkoliv je sycena výrazovými i rytmickými proměnami. Poslech takové hudby přináší jednoduše radost. Posluchač se rád nechá unést v podstatě sice nepřekvapivou, ale mistrnou gradací, silnými melodickými motivy, mnohdy odlehčenými klenutou zpěvností, často folklórního charakteru (např.úvodní „From Sunrise Till Sunset“). Pozoruhodné je též uchopení lyriky s důrazem na emoce a jejich neskrývanou naléhavost, posílené navíc zvukovou hutností elektrické kytary („The Halo“, „On the Roads“). Miko dokáže být opravdu nesmírně lyrický, a tím i chopinovsky dominantní, aby nakonec vše vyústilo v groovy („At the Full Moon“) nebo naopak v názvuky soudobé vážné hudby díky smyčcovému triu („Calm & Peaceful”). Když použije varhanní podmalby do ostinátního toku, zní jeho trio dokonce art-rockově („Up, Down & Up Again“), pokud zazní syntezátor, překlopí se typicky členitý triový zvuk do fusion („Towards the Presence“). Závěr alba je pak ve znamení pozvolna rozvíjené kompozice „The Rise Of Passion“ – od výrazného riffu osamoceného klavíru, k němuž se přidá violoncello, poté housle, až po houstnoucí masu tvořenou oběma trii. Opravdové vyvrcholení!

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..