Muffova hypnotická bomba!
zvuk95%
obal95%
hudba100%
97%Overall Score

Tak jsme se dočkali dalšího alba experimentální jazzové pětice MUFF, v pořadí třetího, a ještě k tomu živého, z koncertu – dostalo hravý titul „Hypnotix Bum Bum“ a vyšlo na pražském undergroundovém labelu Polí5! Přichází tři roky po zaslouženě ceněném albu „Vol.2“, které jsem tady též nadšeně recenzoval

Třiasedmdesátiminutová živá kolekce deseti skladeb, z nichž je sedm zcela nových, je po autorské stránce dílem tenorsaxofonisty Marcela Bárty (6 skladeb) a klávesáka Jakuba Zítka (ten obstarává také samply). Ovšem Muff hraje velmi kolektivní muziku; aranžérský, veskrze experimentální vklad přinášejí i ostaní členové kvinteta: kytarista Jiří Šimek, baskytarista Jakub Vejnar a bubeník Roman Vícha. Koncertní záznam výtečné kvality vznikl 20.listopadu 2015 v Dejvické klubovně v Praze. A ta muzika je jednoduše strhující, úchvatná, nesmírně silná ve své proměnlivosti rytmické i výrazové, s bohatou paletou zvukových barev! A schopnost této kapely vygradovat hudební tok je až vražedná! Posluchač je prostě nepřetržitě překvapován a vtahován…

Ty aranžérské finesy jsou opravdu excelentní, navíc umocněné instrumentačním uměním všech aktérů. V úvodní Bártově kompozici „Kino“ se dočkáme v úvodu elektroakustické hudby, zdrsňované kytarou, než kytarový riff odstartuje psychedelickou jízdu s chytlavou melodickou linkou a proměnlivou náladou, s rozjíveným saxem a sólem nakřápnutých varhan. V Zítkově opusu „Manzarek“ umocnil Muff hutný rytmus, riffovitost a dravost. „Arabica Roll“ se hlásí ke klasickému fusion se zdobným tenorovým chórusem, ale v následném rozvolněném partu znějí elektronické ošklivosti. Až mlžně lyrické antré Bártovy kompozice „Návrat“ se postupně rozvine díky výrazné basové lince, kytarovým erupcím a vzrušivé barevnosti v jímavý post-rock, jenž postupně graduje až kamsi do jiné posluchačské dimenze. Pinkfloydovskou náladu a zappovskou rafinovanost s chutí odhalíme v „Ta-dap“, aby nás pak cele pohltilo zprvu éterické, ambientně hladivé, poté drsně industriální „Městem“, zahuštěné zlomenými beaty z elektrifikovaného lidského hlasu. Všepohlcující ruch, spěch, avšak také zasnění. Absolutní vrchol osmitisícového alba! S lyrickou, člověčenstvím prodchnutou náladou pracuje kvintet v kratší skladbě „Jížní pád“, teplými barvami pak maluje „Útěk“ s nádherným kytarovým sólem. Dalším příkladem neobyčejně vystavěné a do nebes (či do pekla) gradované kompozice je Zítkova „Mata Hari“ s originálně pojatými samply a výletem dokonce až do vážné hudby! Vytrvale houstnoucí a stupňovaná bigbeatová titulní pecka „Hypnotix Bum Bum“ neobyčejně vydařené album uzavírá…

Tak si ho sjedeme znova, ne?

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*