Jiný jazzový vesmír Iris Bergcrantz
zvuk95%
obal80%
hudba95%
90%Průměrné skóre

Na konci minulého roku vydala debutové autorské album mladičká švédská jazzová zpěvačka a skladatelka IRIS BERGCRANTZ. Zove se „Different Universe“ a vyšlo jako CD a LP na rodinném labelu Vanguard Music Boulevard. Před časem jsem psal o její sestře Rebecce a samozřejmě také o rodičích, trumpetistovi Andersi Bergcrantzovi a skladatelce a pianistce Anně-Leně Laurin, kteří společně natočili výtečné album „The Painter“.

Iris Bergcrantz zpívala již od 4 let v matčině sboru. V roce 2009 byla označena jako Vycházející hvězda roku. Jeden rok pak studovala hudbu v Dublinu (New Park Music Centre), nyní dokončuje studium na prestižní švédské vyšší odborné škole Skurups Folkhögskola. Zajímá se též o klasický zpěv, v červnu bude debutovat jako sólistka v Opeře Malmö ve vlastní kompozici „Hur kan jäg säga“ v aranži její matky.

Svoje debutové album natočila Iris velmi riskantně; nejenže jeho obsahem je pět vlastních skladeb, ale především jejich aranže a stavba je navýsost osobitá. Přitom stopáž alba není příliš dlouhá (35:19), ale lze jej pouštět bezpočtukrát znovu, aniž by se posluchač začal nudit. I když čerpá z domácího folku (tolik bohatého), potažmo písničkářství, jež spojuje s moderním jazzem, zhusta jazz-rockem a´la 70.léta (takže nic nového pod sluncem), je deska neobyčejně svěží, neotřelá, energická, hutná a opravdu jiná – titul „Different Universe“ není ani zbla zavádějící…

cover-Svůj podíl na zdařilém výsledku mají vedle zpěvačky mírou vrchovatou doprovázející instrumentalisté: Anders Bergcrantz (trubka), Anna-Lena Laurin (piano, Fender piano, moog), Johan Kolsut (bicí) a Anders Fjeldsted (bass). V úvodní písni „If You Fail, I´ll Always Stay“ pak hostuje slovutný americký bubeník Victor Lewis, s akustickým kontrabasem vypomáhá Stefan Gellnäs a v doprovodných vokálech můžete slyšet Rebeccu Bergcrantz. Také se úvodní track poněkud vymyká celkovému soundu – je tradičnější, lyričtější, niternější, zpěvačka je zde ponořena více do sebe, s hlasem plným citu. Zní tu, na rozdíl od ostatních skladeb, akustické piano. Ale i tato píseň postupně graduje, hlavně instrumentálně.

Po miniatuře „Aurora´s Anthem“ to již aktéři rozbalí naplno. Skladba „Time Was Spent“ je již sycena hutným elektrickým jazzem, s vypjatým partem elektricky modifikovaného vokálu zpěvačky, s řízným trumpetovým sólem a závěrečným elektrifikovaným dialogem trubky a zpěvu. Kompozice „They Stay…“ hned od začátku evokuje Return To Forever (el.piano též a´la Chick Corea), ale zpěv Iris je svůj, bez exhibic a zákrut, spíše písničkový, čímž se jasně vymezuje vůči Floře Purim, se kterou by mohl být její projev v souvislosti se zvukem kapely srovnáván. Ovšem umí to také vokálně rozjet, když barvu svého hlasu přizpůsobí syntezátoru. Sólo trubky a hustá rytmika, především drtivé bicí, dovrší gradaci. Ale to není zdaleka všechno! To hlavní teprve přijde – album vyrcholí téměř třináctiminutovou titulní kompozicí, jež je vystavěna z toho nejlepšího, co jazz-rock dal světu. Zprvu zvukomalebná hudba s lyrickým zpěvem, zahuštěná bohatými vokály a moogem, poté strhující jízda s elektrifikovaným vokálem, úchvatným sólem na akustickou i elektrifikovanou trubku, nechybí zvolnění s perlivým Fenderem, které je však nakonec rozdrceno sólem na bicí. Finále je opět písničkové…

Obrovské překvapení!

Podobné články

Napište komentář

E-mail nebude publikován

*