Polsko-norské mosty spojují jazz a vážnou hudbu
V případě tohoto alba (CD a LP) není po stránce kritické co řešit: 100% ve všech ukazatelích!
zvuk
obal
hudba
5.0Průměrné skóre

Nedávno jsem zde recenzoval nové album jazzové houslistky Elektry Kurtis, které má ve svém názvu slovo Mosty; v jejím případě z Východu (dnes obvzlášť potřebné). Novinka, již na renomovaném labelu ACT Music vydal polský houslista ADAM BALDYCH, se jmenuje shodou okolností též „BRIDGES“ – ve spojení s norským Helge Lien Trio však představuje mosty mezi jazzem a vážnou hudbou, mezi vášní a zasněností, expresivitou a receptivitou, tradicí a avantgardou…

Již předchozí deska, kterou byla loňská „The New Tradition“ a přinášející dueta s izraelským pianistou Yaronem Hermanem, naznačovala novou cestu, jíž se houslista Adam Baldych vydal (recenze zde). K zájmu o polskou lidovou hudbu přidal vážnou hudbu, které momentálně zcela propadl. Zabil tak dvě mouchy jednou ranou – je nejen srozumitelný, ale také originální, neboť se tak vyhnul logické podobnosti třeba s legendárním Zbigniewem Seifertem. V příštím roce teprve třicetiletý Baldych navíc prokázal nevšední kompoziční talent, až na jedinou výjimku je bezmála pětapadesátiminutové album „Bridges“ cele autorské!

Podobnou cestou se ke svébytné formě jazzu ubírá také pianista Helge Lien. Ten hledá inspiraci samozřejmě u severských klasiků (Grieg, Sibelius) a též v norské lidové hudbě a krajině svého dětství (okolí jezera Mjøsa). Se svým triem (bubeník Per Oddvar Johansen a kontrabasista Frode Berg) působí na jazzové scéně již 15 let a vydal za tu dobu devět výtečných alb.

DigiAlbum otevírá titulní skladba „Bridges“, velmi křehký, impresivní duet houslí a piana. V následujícím „Polesie“ již hraje celý kvartet, ale křehkost zůstává; všimněte si kongeniální rytmiky, spousty instrumentálních fines obou sólistů, čímž vznikají ohniska napětí v dynamických pólech. Folklórní motiv je sice tklivý, ale s emocionálním vzepětím. Prvním vrcholem je kompozice „Mosaic“, jež má hutnější zvuk, s gradacemi i lyrickými návraty, eruptivními riffy, s mistrně vystavěnými sóly piana a houslí. V „Riese“ se skrývá skvostná romantická melodie, kterou ale Baldych v sólovém chorusu rozebere na spektrální součástky; poté se skladba dramatizuje naléhavým groovovým spodním proudem, basovým tvrzením přes rockové riffy. „Dreamer“ je vystavěn taktéž na plnokrevném rytmickém podloží, přičemž z pizzicatového antré se vyloupne vzletný motiv, nesmírně krásný v souzvuku všech strun. „Requiem“ je jednoduše kousek nebe! Zvuk tympánů rozechvívá, jednotlivé klavírní tóny se mění v perly, nádherný melodický motiv, poté i působení jakýchsi podprahových toků, neboť si najednou uvědomíte, že hudba do vás proudí všemi póry. Druhý vrchol. A následuje hned třetí, přímo Everest – „Karina“ je postavena na milostném motivu, stěžejní melodickou linku kreslí kontrabasista, dojde samozřejmě i na jeho excelentní sólo; skladbu pak vygraduje sólující houslista až k dechberoucímu finále s mysteriózní náladou, kterou aktéři docílí dynamicky i výrazově stupňujícími repeticemi ostinátní figury. Naopak hitové ambice má nesporně bluegrassově laděná „Missing You“ – ovšem pokud by to byla zpívaná píseň; muzikanti dynamiku neustále proměňují, rytmiku prolamují, rytmické nepravidelnosti umocňují mikrointervalovými odmlkami harmonických nástrojů. Napětí můžete krájet… A to by nebyli Seveřané, aby nevyvolali vzrušení evokací toho nejlepšího, co nám zanechalo E.S.T. blahé paměti; to nejsou jen tak obyčejné groovy, to je tep, dech, tlukot, erupce živočišnosti i duchovna, esence života! Další vrchol… Poté dojde ke zklidnění, balada „Lovers“ je opravdu procítěně milostná. Album vrcholí jedinou převzatou skladbou – „Teardrop“ je původně trip-hopový majstrštyk Massive Attack, Baldych s Lienovým triem z něj udělali nu-jazzovou perlu…

V případě tohoto alba (CD a LP) není po stránce kritické co řešit: 100% ve všech ukazatelích!

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..