Na klikatých stezkách současného jazzu
zvuk100%
obal80%
hudba95%
92%Overall Score

TERRI LYNE CARRINGTON (narozena roku 1965 ve městě Medford, stát Massachusetts) patří k nejznámějším bubenicím na světové jazzové scéně. Za čtvrtstoletí, co se pohybuje na špici peletonu, jela snad s každým, kdo něco znamená (Herbie Hancock, Wayne Shorter, All Jarreau, Stan Getz, David Sanborn, Cassandra Wilson, Clark Terry, Dianne Reeves atd.). Držitelka tří cen Grammy také aranžuje, skládá, produkuje a vyučuje na univerzitě. Letos jí vyšlo kompilační album „The ACT Years“, jež přináší 12 reprezentativních skladeb z trojice alb, natočených dosud pro vydavatelství ACT Music; to jest „Jazz Is A Spirit“ (2002), „Nguyên Lê: Purple – Celebrating Jimi Hendrix“ (2002) a „Structure“ (2004).

První album je oslavou různých jazzových fúzí (nejmarkantněji s hip-hopem), vycházejících ale z hard-bopového základu; mezi protagonisty nahrávky najdete taková jména, jako Herbie Hancock, Terence Blanchard a Wallace Roney. Druhé album vyšlo pod jménem Nguyêna Lê, který zde vystřihl vesměs zdařilou poklonu géniovi rockové kytary Hendrixovi. Na třetím albu, již opět autorském, s Carringtonovou hrají saxofonista Greg Osby, kytarista Adam Rogers a basák Jimmy Haslip. Z avantgardněji laděného jazzu s častými odkazy k free šedesátých let se občas vyloupne i bubeniččin zpěv; mimochodem, že je zdatnou vokalistkou, dokázala později albem „Mosaic Project“, které v roce 2012 získalo cenu Grammy v kategorii Best Vocal Jazz Album!

Terri Lyne Carrington - The ACT YearsSkladby z jednotlivých alb se různě střídají, a tak vytvářejí pestrou kolekci plnou překvapivých momentů. Spojuje je ovšem nevšední talent jazzové divy, jenž se projevuje nikoli potřebou za každou cenu exhibovat, ale naopak v podřízení se spoluhráčům na společné jízdě kompozicí. Úvodní (a autorská) „Jazz Is A Spirit“ s hlavním sólovým partem trubky staví na hip-hopových základech a easy-listening barvách (především kláves). Hendrixova „Manic Depression“ představuje osobité uchopení méně hraného titulu legendárního kytaristy, a to díky nejen Nguyênovi Lê, jenž zvuk své kytary modeluje tu do jazzového, onde do rockového či fusion výrazu, ale též afro vokálu hostující Aidy Khann a hustým vyhrávkám bubenice. Následující „Ethiopia“ je zdařilou coververzí písně z repertoáru písničkářky Joni Mitchell, v níž se Carringtonová zaskvěje i jako plnokrevná zpěvačka, jejíž vokál je samozřejmě zabarven více do černa, než v originále. Lahůdkové jsou též sólové vyhrávky Osbyho altsaxofonu. Africky polyrytmickým předivem zahuštěná „Journey Of Now“ z pera Carringtonové skýtá příležitost pro Roneyho umění vystavět smysluplná sóla. Do Hendrixova majstrštyku „Voodoo Child“ přispěl kytarista Lê opět mnohotvárným zvukem svého nástroje, včetně africky zabarveného a´la kora či naopak notně vyostřeného v rockově nejzazších mezích. Opět africky perkusivní styl bubenice, v závěru společně s elektrickou basou a přidanými etnickými perkusemi značně hutný, korunuje výtečný zpěv Aidy Khann. Haslipova kompozice „Omega“ uchvátí naopak avantgardním zvukem, nervní, ale pevnou rytmikou, ostře řezanou kytarou (Adam Rogers), colemanovským altsaxofonem (Greg Osby) a měkkou basovou linkou, upomínající božského Jaca ve Weather Report. V Hendrixově „Burning Of The Midnight Lamp“ hrají aktéři pouze v triu (Carringtonová, Lê, Michel Alibo) a dosahují zde silného pnutí mezi soulovým zpěvem bubenice a rockově vypjatou kytarou i kytarovým syntezátorem. V další hendrixovce „Purple Haze“ cedí Carringtonová svůj zpěv přes elektronické mašinky a celkový jazz-rockový sound tria vyvrcholí znamenitým sólem na bicí a vskutku divokým závěrem. Pestré jazzové barvy zdobí autorskou skladbu „Mindful Intent“ s výraznou basou Haslipa, hutným sólovým chorusem Osbyho a hbitými hard-bopovými riffy i sólem Rogerse. V následující autorské kompozici „Middle Way“ jste pak svědky skutečného sedmiminutového hard-bopového kouzlení, evokujícího legendární kvintet Milese Davise. Však se tady s Carringtonovou sešla sestava jak víno: Terence Blanchard (trubka), Herbie Hancock (piano), Gary Thomas (tenorsax) a Bob Hurst (bass). Poté přichází plnokrevná, barvitá, melodicky vytříbená (a opět autorská) balada „Samsara (for Wayne)“, která je samozřejmě poctou Shorterovi a vedle již výše zmíněných hvězd zde hostuje kytarista Kevin Eubanks. Album pak zakončuje Hendrixova „If 6 Was 9“, v níž Carringtonová zpívá ve stylu současného r´n´b a Aida Khann tentokrát pouze deklamuje africký recitativ; avšak po hudební stránce zaujme hlavně výborné sólo na elektrické piano (Bojan Z).

Buďte vítáni na klikatých stezkách současného jazzu!

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*